Jelikož pochází z nedaleké Budyně nad Ohří, zná kastelánka Michaela Prokopová zámek v Libochovicích už od dětství. „Poprvé jsem tu byla asi s mateřskou školkou. Doteď si na to setkání pamatuji. Tehdy mi to tu všechno připadalo tak obrovské, tajemné. Zajímalo mne, kam asi vedou všechny ty zamčené dveře. A už tehdy jsem byla přesvědčená o tom, že se sem musím jednou vrátit a zjistit to,” přiznává kastelánka.

Toto přání se jí v dospělosti splnilo a v roce 1996 na zámek nastoupila jako externí průvodkyně. „Absolutně jsem se do tohoto místa zamilovala a vlastně už nikdy neodešla,” dodává. V roce 2005 tu pak začala pracovat nastálo, a to jako správce depozitáře. Na starosti měla péči, správu či prezentaci mobiliárních fondů a depozitární knihovny. Pomáhala i s pořádáním různých kulturních akcí.

V nové funkci kastelánky ji úkolů čeká ještě mnohem více. „Aktuální problém, kterému se nyní intenzivně věnujeme, je havarijní stav rondelu jírovců ve francouzském parteru. Nebezpečný stav nám potvrdil i odborný dendrologický posudek, který je také navrhl skácet,” uvedla kastelánka s tím, že kácení starých stromů není zrovna příjemným úvodem do nové funkce. Ve všem špatném lze ale najít něco dobrého, a tak Michaela Prokopová plánuje kmeny stromů nechat přetvořit uměleckými řezbáři na kláty – historické včelí úly, které pak umístí na původní místo zámeckého včelína. „Jejich vzpomínky tak v parku zůstanou a vrátí se sem snad i včely,” doufá.