Experti z řad pracovníků Národního památkového ústavu v České republice (Petr Pavelec, Milena Hajná, Jana Sedláčková), Institutu Národního dědictví Španělska (Almudena Pérez de Tudela) a španělských univerzit (Rubén González Cuerva, Ferrán Escrivà-Llorca) zde představili různé způsoby kulturní výměny mezi Španělskem a českými zeměmi v minulosti.

V Madridu byla v polovině 16. století ustavena jedna z nejstarších trvalých císařských ambasád se stálým vyslancem. Od 16. do 19. století zastávali post stálých či mimořádných vyslanců ve Španělsku desítky mužů, z nichž mnozí pocházeli z Českého království. Někteří po sobě zanechali na svých domovských zámeckých sídlech soubory uměleckých a osobních předmětů, knih či archivních dokumentů, které byly s jejich diplomatickým pobytem u královského dvora v Madridu přímo spojené. Jednalo se o náboženské a filozofické spisy, literární díla, divadelní hry, hudební partitury, sochy, obrazy, grafické listy, relikviáře, o nábytek, šperky, oděvy, módní doplňky a mnohé další. Vědecké příspěvky na sympóziu měly za cíl představit širší odborné veřejnosti nejvýznamnější artefakty španělské provenience v Čechách a také ukázat zámecká sídla, ve kterých se nacházejí.