Návštěvníci Pražského hradu uvidí v místnosti Korunního archivu tři vzácné exempláře pergamenových obalů moravských zemských desek, a to Obal brněnské knihy Erharda z Kunštátu (1407–1412), Obal brněnské knihy pana Procka z Kunštátu (1464–1466) a Obal olomoucké knihy pana Heralta z Kunštátu (1490). Moravské zemské desky představovaly již od svého založení v roce 1348 základ veškeré právní legitimity majetkové držby v zemi. Tyto desky zajišťovaly držení jmění nejen pánům a majitelům velkých panství, ale i vdovám, sirotkům a všemu moravskému lidu. Uloženy byly na nejposvátnějších místech Moravy – při chrámu sv. Václava v Olomouci nebo u hlavního kostela sv. Petra v Brně. Již od 16. století byly nazývané pravým klenotem země a mohly být otevírány pouze v přítomnosti všech stávajících úředníků zemského soudu, přitom zápisy o majetkových převodech, věnech manželek, sirotčím mění, o kupních smlouvách a testamentech mohl pořizovat pouze nejvyšší zemský písař. Tři obaly s erby pánů z Kunštátu dokazují urozenost a význam rodu Kunštátů mezi moravskou středověkou aristokracií. Moravské zemské desky byly po dobu šesti set let nepřetržitě vedeny a jsou nejstarším dokumentem tohoto druhu na světě. Pro výstavu na Pražském hradě zapůjčil obaly zemských desek Moravský zemský archiv v Brně. „Jsem velmi potěšena, že projekt Roku pánů z Kunštátu uvozuje výstava v prostorách Korunního archivu ve Starém královském paláci a že se na ní při spolupráci mohly setkat nejvýznamnější paměťové instituce České republiky. Symbolicky se tak rod českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad vrací po více než pěti stech letech zpátky na Pražský hrad,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.
Dalšími výstavními předměty jsou dvě pavézy zapůjčené Národním muzeem v Praze. Jedná se o Pavézu se svatým Václavem a s motivy kutnohorského znaku (1470–1480) a o Pavézu se znakem města Prahy (2. pol. 15. století). Tyto české středověké štíty pro pěší ozbrojence se díky řemeslnému zpracování a malovaným motivům řadí nad průměr tehdejších evropských bojovných štítů. Kromě své vysoké umělecké hodnoty jsou také jedinečným dokladem husitské vojenské tradice po celé 15. století.
Posledním objektem výstavy Symboly moci a paměti je skica Mikoláše Alše – Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem po bitvě u Vilémova v roce 1469 zapůjčená Národní galerií v Praze. Inspirací pro výjev na obraze byl pro malíře popis historické scény, jak ji ve svých Dějinách národu českého líčil František Palacký. Na obraze diktuje vítězný český král Jiří spravedlivé podmínky poraženému uherskému králi. Obraz Mikoláše Alše je ikonické dílo českých dějin umění i klíčový příklad „poděbradské reflexe“ v české kultuře pozdního národního obrození.
Rok pánů z Kunštátu 2014
Národní památkový ústav se v minulých letech v rámci cyklu Po stopách šlechtických rodů věnoval Rožmberkům, Pernštejnům a vloni francouzským rodům a francouzské kultuře v českých zemích. Rok 2014 je Rokem pánů z Kunštátu. Tímto si připomínáme 550. výročí od dokončení několika na sebe navazujících diplomatických mírových misí, které vyslal český král Jiří z Kunštátu a Poděbrad k západoevropským panovnickým dvorům. V rámci Roku pánů z Kunštátu je připravena řada výstavních akcí a kulturních programů, které veřejnosti přiblíží nejen rod Kunštátů, ale i období středověku vůbec.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
