Dokončením obnovy Květné zahrady bude dovršena realizační fáze projektu Národního centra zahradní kultury v Kroměříži (NCZK), který byl zahájen v roce 2010 a z Integrovaného operačního programu 5.1 „Vracíme památky do života“ získal celkovou dotaci ve výši téměř 337 miliónů korun.

Na samém počátku promýšlení kroměřížského projektu stály dvě státní příspěvkové organizace Ministerstva kultury České republiky (Národní památkový ústav – NPÚ a Muzeum umění Olomouc – MUO), které mají statutem danou hlavní činnost v péči, ochraně, popularizování a zkoumání historického kulturního dědictví. Národním centrem zahradní kultury lze tedy nazvat nejen projekt, ale i předmět spolupráce obou těchto organizací (partnerů) a dalších spolupracujících subjektů, kteří ho budou provozovat v kroměřížském zámeckém komplexu.  

NCZK sestává ze souborů aktivit a činností, které  jsou pro přehlednost rozděleny do čtyř oblastí –  metodické, vzdělávací, odborné a vzorové obnovy Květné  a Podzámecké zahrady. Nejen v rámci České republiky, ale i minimálně ve střední  Evropě není v současnosti obdobně koncipované centrum, jež v sobě zahrnuje všechny výše popsané aktivity. Soustředěním do jednoho prostoru dostane návštěvník kompletní informace pro vytvoření obrazu o šíři tématu zahradní kultury. 

„Otevření Květné zahrady v Kroměříži považuji osobně za jeden z vrcholů letošního roku. Je jím dokončena další fáze projektu Národního centra zahradní kultury v Kroměříži, která znamená jak přelomový počin památkové obnovy jednoho z nejvýznamnějších zahradních děl u nás, tak doklad schopnosti Národního památkového ústavu čerpat a s kvalitním výsledkem využít finance z evropských fondů. Centrum však otevřením Květné zahrady svou činnost teprve zahajuje – stěžejní úlohu bude mít v budoucnu jeho role metodická, zaměřená na obnovu a péči o historické zahrady a parky, a edukační, věnovaná přípravě odborných pracovníků i práci s veřejností. Věřím, že činnost centra bude pro Národní památkový ústav znamenat posun vpřed jak po odborné stránce, tak i ve zpřístupnění výsledků naší práce lidem, jimž jsou, koneckonců, určeny,“ říká Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ.

Jedním z cílů projektu je pozvednout zahradní architekturu, která byla v minulosti více vnímána jako nejvyšší umění a zahradní architekti a konec konců i hlavní zahradníci, kteří pečovali o velké zahrady, byli velmi vážení. Zahrada má velkou výhodu, protože se tu potkávají všechny druhy umění – architektura, sochařství, malířství a další obory, takže zakladatel zahrady musel kromě hlubokých znalostí o rostlinách, stromech či keřích vše podrobně a důkladně promyslet a vzájemně sladit tak, aby zahrada stále vypadala dobře. Musel tedy brát v potaz nejen počasí, ale i proměnlivost přírody v průběhu ročních období a samozřejmě nároky samotných uživatelů zahrady.