Ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev míří do Miami v USA, aby tam se zetěm prezidenta USA Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem a s podnikatelem v realitách Stevem Witkoffem probrali konec války na Ukrajině. Agentura Reuters připomněla, že před pár dny v Evropě Witkoff a Kushner jednali o míru na Ukrajině s evropskými partnery, ale k jednání přímo mezi válčícími stranami – mezi Ruskem a Ukrajinou – nedošlo. A podle ruské strany ani v Miami nedojde.

Anketa

Máte důvěru v novou vládu Andreje Babiše?

Mám

95%

Nemám

3%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 7530 lidí

„Trojstranné rozhovory s ukrajinskou stranou nejsou plánovány,“ uvedl ruský zdroj obeznámený a plánem návštěvy. Promluvil jen pod podmínkou zachování anonymity.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tento týden prohlásil, že ruský odpor k nasazení evropských vojsk na Ukrajině, které Západ nabízí jako bezpečnostní záruku v rámci možné budoucí mírové dohody zprostředkované USA, je dobře známý, ale že by se o této otázce dalo diskutovat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyrazil do Polska a při vůbec prvním setkání se svým konzervativním polským protějškem Karolem Nawrockim konstatoval, že padne-li Ukrajina, „Moskva si přijde pro Polsko“. „V našich společnostech někdy nastávají těžké chvíle, ale jako prezidenti musíme definovat politiku, která nás udrží jednotné. Bez naší nezávislosti se Moskva nevyhnutelně bude tlačit dále do Evropy a přijde si pro Polsko,“ řekl Zelenskyj.  

Nawrocki na tiskové konferenci prohlásil, že jeho setkání se Zelenským je „špatnou zprávou pro Rusko“. „Návštěva prezidenta Volodymyra Zelenského je důkazem toho, že ve strategických záležitostech a v bezpečnostních otázkách stojí Polsko, Ukrajina a země regionu pospolu,“ dodal.

Polský prezident nevyloučil možnost dodání stíhaček MiG-29 Ukrajině a poznamenal, že očekává, že Kyjev se na oplátku s Polskem podělí o technologie výroby dronů.

Nawrocki však také uvedl, že v Polsku panuje pocit, že polská pomoc Ukrajině od začátku totální války „nebyla z ukrajinské strany dostatečně oceněna“. Zelenskyj na to reagoval opětovným vyjádřením vděčnosti Varšavě.

O setkání obou prezidentů informoval server Kyiv Independent.

Anketa

Má být Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí?

Ano

94%

Ne

3%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 4762 lidí

Polsko jako jeden z největších podporovatelů Ukrajiny kývlo na evropskou půjčku Ukrajině i s finančními závazky, které z toho pro Polsko plynou. Naproti tomu Maďarsko, Česko a Slovensko, tedy zbývající země V4 oznámily, že půjčku sice nebudou blokovat, ale ani se na ní nebudou podílet. Maďarský premiér Viktor Orbán dokonce tvrdí, že půjčka Ukrajině, která v noci na pátek byla dohodnuta v Bruselu, Evropskou unii ještě významněji zapojila do války. Podle Orbána se tím EU vydává na špatnou cestu.

„Poprvé v historii Evropské unie poskytlo 24 členských států společně válečnou půjčku zemi mimo Unii. Nejde o technický detail, ale o kvalitativní posun. Logika půjčky je jasná: kdo půjčí peníze, chce je zpět. V tomto případě není splácení vázáno na hospodářský růst ani na stabilizaci, ale na vojenské vítězství,“ napsal Orbán na sociální síti X.

„Pokud mají být někdy tyto peníze vráceny, muselo by být Rusko poraženo. To není logika míru, ale logika války. Válečná půjčka nevyhnutelně vzbudí zájem jeho finančníků o pokračování a eskalaci konfliktu, protože porážka by znamenala i finanční ztrátu. Od této chvíle už nemluvíme pouze o politických či morálních rozhodnutích, ale o tvrdých finančních omezeních, která Evropu tlačí jedním směrem: do války,“ pokračoval maďarský premiér.

 

For the first time in the history of the European Union, 24 member states have jointly granted a war loan to a country outside the Union. This is not a technical detail but a qualitative shift. The logic of a loan is clear: whoever lends money wants it back. In this case,… pic.twitter.com/jeBi6A2e29

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) December 20, 2025

 

Volodymyr Zelenskyj při setkání s polským prezidentem Nawrockim za poskytnutou půjčku poděkoval a prohlásil, že pokud Rusko odmítne ukončit agresi, tak že Ukrajina těch 90 miliard eur použije na posílení své obrany. A pokud by se přece jen Moskva rozhodla, že takřka po čtyřech letech přestane na Ukrajinu útočit, Kyjev peníze z půjčky použije na obnovu ruskou válkou zničené země.

Psali jsme:

Není to půjčka. A platit budeme, varovali ekonomové

Babiš: „Česko ručit nebude.“ Půjčka Ukrajině schválena

Kavij (KSČM): Dopis osmi (Jsme sjednoceni)

„Nakonec Němce do války dožene.“ Obava z Merze