Vysokou návštěvnost hradům, zámkům, ale i klášterům, areálům lidových staveb a technickým památkám zajistila kombinace příznivého počasí, brzkého jarního otevření a lákavých kulturních programů, které kasteláni pro tuto sezonu připravili. Největší zájem platících návštěvníků zaznamenaly stejně jako loni zámek Lednice a hrad a zámek Český Krumlov, jejichž návštěvnost se meziročně zvýšila zhruba o 15 procent (přesné údaje a srovnání uvádíme v příloze), hned za nimi jsou zámek Hluboká a hrad Karlštejn, jejichž kapacita je díky trvale vysokému zájmu návštěvníků o prohlídky prakticky naplněna.

Nejvýznamnější růst počtu zájemců o prohlídku zaznamenaly některé méně známé (či alespoň méně frekventované) památky, které mají potenciál přitáhnout více návštěvníků i v budoucnu. V prvé řadě to byl státní zámek Kunštát, „hlavní stan“ letošního Roku pánů z Kunštátu se zbrusu novou expozicí a pohodlným návštěvnickým zázemím; do konce letošního roku se počet návštěvníků na Kunštátě oproti loňsku pravděpodobně zdvojnásobí. Ještě větší růst počtu zájemců zaznamenaly severočeské Zákupy, na něž už zavítal dokonce dvojnásobek milovníků české historie než obvykle – letos celkem 33 300, zatímco loni za celý rok 16 358. Správa zámku, který patřil rodu Habsburků a byl svědkem sňatku Františka Ferdinanda d’Este a Žofie Chotkové, připravila pestrou paletu akcí, jimiž se zámek zapojil do připomínek stého výročí sarajevského atentátu. Důvodem, proč Zákupy v žebříčku návštěvnosti objektů NPÚ poskočily z loňské 69. příčky na letošní 42. pozici, je však i rozšíření návštěvnické trasy, uskutečnění série speciálních prohlídek na běžně nepřístupná místa a doplnění nabídky o výstavy a témata, která přibližují historii z jiných úhlů.

„Jsem velmi potěšena letošním výrazným zájmem o památky v naší péči. Všem návštěvníkům bych chtěla poděkovat za přízeň, kterou právě památkám jako dokladům a symbolům historie, ale i živoucím místům, která se z nich snažíme dělat, věnují a za podporu, kterou nám svou návštěvou vyjadřují. Vedle garance státní památkové péče je to právě prezentace památek v naší správě, která je naším hlavním úkolem,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Navzdory tomu, že provoz státních hradů a zámků je dotovaný, vykazuje Národní památkový ústav v porovnání s ostatními příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury vysokou míru soběstačnosti. V celkových číslech tvoří výnosy ze vstupného, z pronájmů atd. více než 40 procent rozpočtu instituce a plánované příjmy jsou integrální částí jejího rozpočtu. Ale právě s výnosy nad plán, které Národnímu památkovému ústavu přinesla letošní návštěvnicky úspěšná sezona, je možné nakládat podle uvážení organizace. V letošním roce proto NPÚ využije zhruba 30 milionů korun přímo ze vstupného na opravy a údržbu hradů a zámků; přidají se tak k více než 100 milionům, s nimiž se na opravy počítá v běžném rozpočtu.

„Od roku 2009 se příspěvek od zřizovatele kontinuálně snižuje a stále větší zodpovědnost při generování příjmů přenášíme právě na bedra našich památek. Příjmy z nich stabilně rostou a pokrývají část provozních nákladů, přesto nemáme peníze na pokrytí všech požadavků na jejich obnovu. Náš vnitřní dluh na běžné údržbě teď činí zhruba 110 milionů korun. Jsem proto velmi ráda, že se nám alespoň část z něj podaří umořit a památkám věnovat péči, kterou si zaslouží,“ dodala Goryczková.