Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová považuje za přirozené, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nyní projednává vládní návrh na změnu zákona o veřejném ochránci práv. Odráží to vývoj, ke kterému došlo v otázce postavení ombudsmanů. Již v roce 2013 Parlamentní shromáždění Rady Evropy (doporučení č. 1959 (2013), bod 4.1.5.) vyzvalo členské země, aby svým ombudsmanským institucím zajistily přístup k Ústavnímu soudu za účelem přezkoumání ústavnosti vadné právní úpravy. Obavy z rozšíření pravomoci ochránce připomínají obavy, které doprovázely vznik instituce ochránce v České republice před patnácti lety.
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier informoval, že závěry z konference, vycházející z výměny zkušeností z praxe ombudsmanů osmi zemí, budou inspirací a argumentem pro předkladatele novely zákona o veřejném ochránci práv.
Slovenská veřejná ochránkyně práv Jana Dubovcová poukázala na to, že se svojí českou kolegyní se starají o podobné skupiny osob. Přitom k Ústavnímu soudu, ve věci kontroly ústavnosti zákonů, má slovenský ochránce přístup již od roku 2006. V této souvislosti upozornila, jak důležitá je formulace textu upravujícího tuto působnost ochránce, neboť se setkala s odmítáním z formalistických důvodů. Za svůj nejdůležitější úkol považuje dosáhnout zlepšení fungování orgánů státu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



