Operní verze kultovní sci-fi, která předpovídá nejen vývoj moderní vědy, ale také cestu lidské civilizace až na samý práh sebezničení, byla napsaná roku 1960. Současnou inscenaci uvádí Národní divadlo u příležitosti 100. výročí narození Václava Kašlíka, jenž byl nejen světově uznávaným hudebním skladatelem, ale také renomovaným dirigentem a operním režisérem.

„Kašlíkova hudba mne zajímá, protože je vlastně postmoderní. Neoklasicismus, ozvuky meziválečné avantgardy, jazz, dobový pop, dokonce práce s banalitou, minimalistický princip opakování, trochu občas Janáček, do toho představa o elektronické hudbě konce padesátých let, absurdita spojení klasického orchestru s orchestrem jazzovým. Je to vlastně takový fantasmagorický koktejl, který byl umožněn tím, že se to Čapkovi a Kašlíkovi všechno zdá a ve snu, kde je možné všechno,“ přiblížil hudební tkáň díla dirigent Petr Kofroň.