Národní park Podyjí: Křivatec, orsej a koniklec. Vřesoviště probarvují první jarní květy

14.03.2018 22:34

Jen pár dnů teplého a slunného počasí stačilo některým rostlinám, aby svými květy zpestřily jarní Podyjí. Zatímco na některých místech leží stále zbytky sněhu a na Dyji je nestabilní vrstva ledu, na nejteplejších místech národního parku, vřesovištích, rozkvetly křivatce, orseje nebo koniklece.

Národní park Podyjí: Křivatec, orsej a koniklec. Vřesoviště probarvují první jarní květy
Foto: nppodyji.cz
Popisek: Národní park Podyjí - logo

Křivatec český pravý je životu na vřesovišti skvěle přizpůsoben. Své listy ze země vystrkuje již na podzim a do cibulí pod zemí shromažďuje podzimní vláhu. „Není divu, že pak má náskok. Jeho žluté, hvězdičky připomínající, květy v některých letech najdeme již v únoru. Letošní zima byla neobvyklá a na vyhřátých místech křivatec kvetl již v lednu,“ upozorňuje botanik jihomoravského muzea Radomír Němec. Vpád chladného vzduchu a sníh v únoru však jeho kvetení zastavil. Nyní se na vřesoviště opět vrací.

Březen bývá obvyklá doba kvetení této, v mnoha ohledech podivuhodné, rostliny. „Tajemná je třeba tím, že i přesto, že kvete, netvoří semena. Šíří se pouze podzemními cibulemi, což je pomalé. Po tisíce let tak roste prakticky na stále stejných místech. Protože zároveň nesnáší zastínění, můžeme usuzovat, že lokality, na kterých roste, nebyly od poslední doby ledové pokryty souvislým lesem,“ vysvětluje Němec.

Křivatec český pravý roste jen ve střední Evropě a právě na Znojemsku v největších počtech. Potěšit se s ním můžeme v pásu někdejších pastvin táhnoucích se od Konic přes Havranické vřesoviště po Hnanice a dále do Rakouska. Roste ale i na dalších místech v regionu. Vyhledává mělkou půdu kolem skalních výchozů.


Orsej blatoucholistý. FOTO: Radomír Němec

Na stepních trávnících právě kvete i orsej blatoucholistý. Na první pohled barvou svých květů křivatci podobná rostlina. „S křivatcem ho však pojí jen barva květů a časné kvetení. Příbuzný je s orsejem jarním, který roste spíše u vod, kvete později a jeho lodyha je plazivá,“ upřesňuje Němec. Orsej blatoucholistý tvoří růžice listů a najdeme ho na stepi. Roste na hlubší půdě než křivatec český. Nevyhýbá se ale ani sekaným trávníkům v obcích, třeba v Konicích nebo v Havraníkách.


Koniklec velkokvětý. FOTO: Radomír Němec

Dalším typickým druhem Podyjí je samozřejmě fialově kvetoucí a dobře známý koniklec velkokvětý. Do Podyjí doputoval ze stepí Panonie. „Podyjí leží na západní hranici rozšíření této zvláště chráněné rostliny. Kvete již začátkem března. Letos si jeho zvonky připomínající chlupaté fialové květy daly trochu na čas. Ale už nyní ho na vřesovištích můžete vidět. Ze země ale většinou zatím nesměle vystrkuje pouze nakvétající poupata. Při toulkách po travnatých plochách v Podyjí buďte opatrní, ať jeho nenápadná poupata třeba omylem nerozšlápnete. Pokud vydrží počasí, můžeme se na plné kvetení konikleců těšit již za pár dní,“ dodává Němec.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

22:03 Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

Stavbu retenční nádrže Perlík za 7,8 milionu korun dokončily Lesy České republiky na úpatí Smrku, ne…