Ukázala to nová Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (ZDE), kterou každoročně zpracovává Národní rozpočtová rada. Ještě loni přitom projekce Rady ukazovaly, že zadlužení na úrovni dluhové brzdy (55 % HDP) by mohlo Česko dosáhnout až v roce 2043. „Jediný nepříznivý rok stačil na to, aby se náraz na dluhovou brzdu přiblížil o téměř dvě dekády. Veřejné finance se dostaly pod obrovský tlak kvůli koronavirové pandemii, nicméně fiskální politika během krizového období bohužel obsahovala i nákladná opatření, jež s pandemií nesouvisela,“ uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Jako příklad jmenovala významné snížení zdanění příjmů fyzických osob nebo navyšování důchodů nad rámec zákonného valorizačního schématu.

V případě, že by český dluh skutečně dosáhl úrovně dluhové brzdy, musela by být podle zákona přijata opatření, jež by zajistila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. „Jednalo by se o zásadní kroky nejen na úrovni příjmů a výdajů centrálního rozpočtu, ale významné škrty by se nevyhnuly ani krajům, obcím či zdravotním pojišťovnám,“ popisuje Zamrazilová a dodává, že případné zvýšení daňové zátěže či vynucené omezování investičních a provozních výdajů by pocítil každý občan České republiky.

Pro ilustraci rozsahu problémů, kterým české veřejné finance nyní čelí, obsahuje Zpráva také projekci vývoje dluhu v horizontu 50 let. Ta ukazuje, že za předpokladu zachování stávajících příjmových a výdajových politik by dluh sektoru veřejných institucí dosáhl 334 % HDP.