„Na vědecké úrovni spolupracujeme s Brity velmi intenzivně. Jenom v posledních pěti letech vyšlo na 2 500 společných vědeckých článků,“ řekla na úvod předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, která ministrovi poté podrobně představila strukturu akademických vědeckých pracovišť a zdůraznila, že podle statistik je Akademie nejefektivnější vědeckou institucí v České republice. Při té příležitosti uvedla tři nedávné české úspěchy: publikaci v prestižním časopise Nature, která se týká předvídání epileptických záchvatů, vyluštění genomu pšenice seté s využitím technologie týmu rostlinného genetika Jaroslava Doležela a ERC grant pro historika Michala Frankla, který se bude zabývat historií uprchlíků ve středovýchodní Evropě.

Technologie budoucnosti

Britský ministr uvítal šanci setkat se v užším kruhu se zástupci přední vědecké instituce a zavtipkoval: „Zatímco politici přicházejí a odcházejí, vědci zůstávají.“ Britské univerzity si podle něj velmi cení spolupráce s českými vědci, přičemž jako hlavní body britského zájmu uvedl oblast umělé inteligence, robotiky a vůbec technologií budoucnosti. Sám je přitom renomovaným odborníkem na britskou historii, kterou vystudoval v Oxfordu. Jeho poslední knižní práce nazvaná Brother, Protector, King vykresluje osobnost krále Richarda III., kterého zabil velšský nájezdník v bitevním poli a jehož pak William Shakespeare zřejmě dost nespravedlivě vylíčil ve své proslulé tragédii.