Výskyt zhoubného nádoru prostaty se trvale zvyšuje. Dle údajů Národního onkologického registru z roku 2014 činí počet nově zachycených karcinomů prostaty v ČR 134 případů na 100 tisíc mužů a úmrtnost je 28 případů na 100 tisíc pacientů. V absolutních číslech to znamená, že bylo zachyceno přibližně 7 000 nových případů onemocnění a 1 470 mužů na rakovinu prostaty zemřelo. Pozitivní je, že se trvale snižuje úmrtnost na toto zhoubné onemocnění. Souvisí to s kvalitní diagnostikou a také s moderní dostupnou léčbou. „Obecná prevence neexistuje. Nemáme léky, o nichž bychom mohli říct, že jejich užíváním vzniku nádoru prostaty zamezíme nebo ho oddálíme. Víme, že zdravý životní styl a strava jsou spojeny s nižším výskytem rakoviny prostaty, a především je důležité jít včas na preventivní vyšetření,“ konstatuje MUDr. Ondřej Havránek, urolog z Urologického oddělení FN Ostrava. I proto, že karcinom prostaty nemá v ohraničeném stádiu vůbec žádné příznaky.
Bolesti zad mohou hlásit závažné, nevyléčitelné stádium nemoci
Až v pokročilé fázi nemoc způsobuje poruchu močení nebo se projeví bolestmi zad či kostí. Právě bolesti zad většina lidí obecně podceňuje, protože se s nimi setká alespoň jednou za život až 80 % populace. Málokdo si uvědomuje, že mnohdy i čtvrtina něčeho tak zdánlivě banálního je spojena se závažnými onemocněními. Do kostí metastazují nejčastěji právě nádory prostaty, prsu, plic či mnohočetný myelom. Bolest zad může být znamením pokročilých nádorů, neboť trvá léta, než se metastázy vytvoří. Podle statistik až 75 % mužů, kteří rakovině prostaty podlehnou, umírá s postižením kostry. Narušení kostní tkáně často vede ke zlomeninám (hlavně obratlů), k utlačování míchy, tedy k výraznému snižování kvality života a bolestem. Těmi trpí až 80 % pacientů. V této fázi onemocnění není zatím možné pacienta kompletně vyléčit. „U karcinomu prostaty je důležité jeho aktivní vyhledávání pomocí vyšetření per rektum a kontrol hladiny PSA (specifický antigen prostaty). Léčba již diagnostikovaného onemocnění závisí spíš na typu nádoru, který je daný a nelze jej ovlivnit,“ dodává MUDr. Havránek.
Informace, komunikace s lékařem, odborná pomoc. Způsob, jak překonat šok z nemoci
Pro pacienta je sdělení lékaře o pozitivním nálezu karcinomu prostaty šokující. Jeho rozhodnutí, jaký způsob léčby zvolit není lehké, každý má svá pro a proti. Možností řešení nádoru prostaty ohraničeného na prostatickou žlázu jsou radioterapie, radikální prostatektomie (chirurgická, laparoskopická či robotická), kombinace obou terapií či hormonální léčba. Odstranění prostaty je vhodné pro mladé pacienty s očekávanou délkou života nad 10 až 15 let. Její dlouhodobé onkologické výsledky jsou lepší než u radioterapie. Vše záleží na řadě okolností a je zcela individuální u každého pacienta. Zásadní roli hraje kvalita kontaktu s ošetřujícím urologem a onkologem, informovanost pacientů a jejich rodinných příslušníků o možnostech léčby, o tom, kam se obrátit s žádostí o pomoc. I proto vznikla obecně prospěšná společnost sdružující pacienty s nádorovým onemocněním prostaty, PROSTAK. Její ředitel, prof. MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc., byl sám osobně s nemocí konfrontován. Proto ví, jaké informace a rady pacienti potřebují. Jaký život nastává „poté“. Jak sdružení funguje? „Členové jsou dobrovolníci – urologové a odborní pracovníci z Lékařských fakult v Olomouci a Hradci Králové. Samotní pacienti členové nejsou, informace o aktivitách sdružení, přednáškách i setkáních, získávají prostřednictvím soukromých e-mailových adres, webových stránek (www.prostak.cz) a z urologických klinik, od specialistů a z oddělení, na nichž jsou registrováni,“ vysvětluje profesor Šimánek. Na internetu je několik adres, kde lze získat solidní informace o samotném onemocnění a léčebných postupech (například: www.cus.cz; www.europauomo.cz), ale osobní sdělení zkušeností a rad funguje nejlépe.
Všechny aktivity směřují k jedinému: nemoc zachytit včas
Mimo oficiální akce se pacienti setkávají se členy sdružení po vzájemné domluvě. „Vzdělávací semináře organizujeme v nejrůznějších městech České republiky s jasným cílem: podpořit přímý osobní kontakt mezi pacientem a lékařem, seznámit pacienta s možnými léčebnými postupy, ale i poukázat na ekonomické limity terapie,“ konstatuje prof. Vilím Šimánek. Mezi nejčastější dotazy pacientů a jejich blízkých patří: kdy se rozhodnout pro léčbu, jaké jsou její důsledky. Jak žít s touto diagnózou a jejími následky, například inkontinencí, erektilní dysfunkcí a dalšími omezeními. Co znamená případný návrat nemoci a léčba v tomto stádiu. Vzdělávací semináře navštěvují nejen pacienti, ale i rodinní příslušníci, což zvyšuje povědomí o nemoci, ale hlavně nutnosti chránit se, chodit na preventivní prohlídky, protože jen tak se dá onemocnění předejít nebo zachytit v časném stádiu, které dává šanci na kvalitní život. „Snažíme se zvyšovat povědomí o rizicích u rodinných příslušníků, dědičnost u rakoviny prostaty je prokázaná,“ dodává prof. Šimánek. „Mezi pacienty se zvyšuje zájem o psychologickou pomoc, proto jsme navázali kontakt s Institutem sociálního zdraví na Univerzitě Palackého v Olomouci, který chce poskytovat psychologické služby našim pacientům (více na www.hovoryozdravi.cz). Všechny naše aktivity směřují ke snaze, nenechat nemoc dojít do fáze, kdy není možné uzdravení. Proto pokud zaregistrujete některý z varovných signálů (bolest v zádech s vystřelováním do dolních končetin, ztráta citlivosti dolních končetin, omezení jejich hybnosti či nekontrolovatelný únik moči a stolice), neváhejte s návštěvou lékaře,“ uzavírá profesor Vilím Šimánek.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
