Nejrůznější aspekty celiakie představili odborníci v Akademii věd

08.12.2018 19:31

Je bezlepková dieta vhodná pouze pro jedince trpící nesnášenlivostí lepku, zejména celiakií, nebo má smysl, aby ji preventivně drželi i zdraví lidé? Jaké jsou nejnovější vědecké poznatky o příčinách vzniku, rozvoje a diagnostice celiakie a jiných onemocnění spojených s intolerancí pšeničných proteinů, např. alergie a neceliakální glutenové pšeničné senzitivity? Jakým způsobem se prokazuje lepek v potravinách? Těmto tématům se věnoval seminář Potravinová intolerance, celiakie a bezlepková dieta.

Nejrůznější aspekty celiakie představili odborníci v Akademii věd
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

etkání se konalo 3. prosince 2018 pod hlavičkou programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Mezi stovkou účastníků byli kromě vědců, lékařů a odborníků na potravinářské technologie i zástupci pacientských organizací a veřejnosti.

Hippokrates: Všechny nemoci začínají ve střevě

V úvodní přednášce se Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR zaměřila na střevní imunitu a infekční podněty podílející se na vzniku celiakie.

Celiakie je autoimunitní onemocnění, jež vzniká u geneticky predisponovaných jedinců při konzumaci stravy obsahující lepek a které zapříčiňuje charakteristické poškození sliznice tenkého střeva. V této souvislosti Helena Tlaskalová-Hogenová připomněla, že lidská střevní sliznice má povrch neuvěřitelných 200 m2 (kůže jen kolem 1,8 m2) a je vystavena největšímu množství stimulů, které mají původ v mikrobiotě (mikrofloře) a potravě.

Střevo je největším imunitním orgánem v těle a celiakie jeho fungování závažným způsobem narušuje: projevuje se chronickým zánětem tenkého střeva spojeným se zvýšenou propustností střevní stěny. Nemoc doprovázejí průjmy či zácpa, nechutenství, bolesti břicha, hubnutí, apatie a únava.

U dospělých však mohou příznaky pocházející z trávicího traktu chybět. Celiakie totiž postihuje i jiné orgány v těle a může se projevovat dalšími příznaky, včetně anémie, úzkosti, deprese, otoků, neplodnosti, bolestí kostí, svalové slabosti, vyrážky a mnoha dalších symptomů. Jsou mnohdy tak atypické, že jejich příčinu lékaři často nehledají primárně v celiakii, což oddaluje odhalení této choroby a zvyšuje počty pacientů, kteří u nás dosud nejsou diagnostikováni (přibližně 80– 90 %!).

Odborníci konstatovali, že podle nejnovějších poznatků se na rozvoji celiakie podílejí kromě intolerance lepku i narušení střevní mikrobioty nebo virové infekce. Spouštěčem může být i běžný lidský enterovirus, který již brzy po narození poruší střevní rovnováhu a spustí imunitní reakci vedoucí k celiakii.

Jak s celiakií bojovat – výhledy do budoucna

Jedinou dosud známou účinnou léčbou zatím zůstává celoživotní dodržování bezlepkové diety, kdy se obiloviny (pšenice, žito, ječmen) nahrazují jinými plodinami. Jelikož je lepek neboli gluten obsažen především v pšenici, vědci zkoumají možnosti, jak pomocí genových manipulací vyšlechtit pšenici s minimálním obsahem lepku.

Dále prověřují možné využití enzymů (např. bakteriálních), které by v mouce snížily obsah škodlivých peptidů lepku. Studují se i možnosti, jak zlepšit bariérovou funkci střevní sliznice nebo ovlivnit složení střevní mikrobioty atd. Nejnovějším metodickým přístupem k poznání podstaty střevních chorob, který se jistě využije i při sledování vzniku celiakie, jsou tzv. organoidy lidského střeva rostoucí v tkáňových kulturách. Jejich vývoj z kmenových buněk lze sledovat a analyzovat (děje se tak ve spolupráci Mikrobiologického ústavu AV ČR s Vladimírem Kořínkem z Ústavu molekulární genetiky AV ČR).

Bezlepková dieta jako módní vlna

Pavel Kohout z Centra výživy a interního oddělení Thomayerovy nemocnice představil novinky v oblasti klinické výživy lidí trpících nejen celiakií či alergií na lepek, ale také neceliakální glutenovou senzitivitou.

Spolu s dalšími odborníky konstatoval, že módním trendem dneška je držet bezlepkovou dietu. Uchylují se k ní i lidé, kteří netrpí ani celiakií, ani žádnou formou neceliakální glutenové senzitivity. Upozornil, že zdravým lidem lepek neškodí, takže u nich bezlepková dieta není vůbec nutná. Naopak je může ochudit o řadu pozitivních součástí obilného zrna, včetně vlákniny, některých bílkovin, vitaminů, dokonce i o vápník a železo, což může být problematické zejména u dětí. Navíc výzkumy prokázaly, že po měsíci bezlepkové stravy u zdravých lidí došlo k nepříznivé změně střevního mikrobiomu.

Pro ty, kdo tuto dietu skutečně potřebují, však byla na programu témata zahrnující způsob detekce lepku v potravinách, novinky v technologii výroby bezlepkového pečiva, problematiku kontroly bezlepkových produktů z pohledu potravinářské inspekce či finanční nákladnost bezlepkových výrobků.

Proč roste výskyt celiakie?

Jiří Nevoral z Fakultní nemocnice Motol se věnoval výskytu a klinickým příznakům celiakie u dětí. Hovořil o ztrátě tolerance k potravinovým antigenům navozené viry v kojeneckém věku i o změnách ve střevní mikrobiotě dětí. Zmínil též důležitost množství lepku podávaného v kojeneckém období.

Připomněl rovněž, že za posledních 50 let se výskyt celiakie v Evropě a Severní Americe zvýšil čtyřikrát až pětkrát. Za tímto nárůstem se do určité míry skrývá lepší diagnostika a screeningové programy, které umožňují objevit více případů. Ke zvýšení jejich počtu ovšem přispěla i změna životního stylu, složení stravy a nadužívání antibiotik vedoucí ke změně střevní mikrobioty.

Jiné příčiny nesnášenlivosti pšeničných bílkovin

Iva Hoffmanová ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zaměřila na neceliakální pšeničnou senzitivitu. Problematice potravinové, respirační a kontaktní alergie na pšeničné bílkoviny, její diagnostice a terapii se ve své přednášce věnovala Stanislava Štěpánová-Honzová ze zdravotnického zařízení Gepamed.

Protilátkovou reaktivitu proti neglutenovým proteinům pšeničného zrna, která se projevuje u pšeničných alergií a u celiakie, popisoval Daniel Sánchez z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Přiblížil zejména biologii, fyzikálně chemické vlastnosti a způsob průkazu nejprostudovanějších pšeničných alergenů.
V přednáškách i v bohaté diskusi patřila zvýšená pozornost serologické a genetické diagnostice celiakie.

Celkově lze říci, že vzhledem k relativně vysokému výskytu celiakie v populaci (1–2 %), se onemocnění řadí mezi nejdůležitější choroby trávicího ústrojí. V posledních letech se zlepšilo všeobecné povědomí o příčinách a možných projevech celiakie, vyšetření (krevní testy) se provádí častěji a dříve, takže se výrazně zlepšila diagnostika, zejména u dětí.

Mnoho faktorů nicméně zatím zůstává neobjasněno a jsou předmětem dalšího výzkumu. Zatím nejsou k dispozici léky či jiná opatření kromě celoživotní, finančně náročné a velmi přísné bezlepkové diety (méně než 20 mg lepku/den). Na druhou stranu se však ukazuje, že je zbytečné a ze zdravotního hlediska spíš nežádoucí, aby lepek ze své stravy vylučovali zdraví lidé, byť je to třeba v módě.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

SZPI: Žádat o dotaci na testování vzorků potravin mohou jen nevládní organizace

14:15 SZPI: Žádat o dotaci na testování vzorků potravin mohou jen nevládní organizace

Reakce SZPI na reportáž TV Prima ze dne 16. 10. k tématu dvojí kvality potravin