U jednoho z programů podle kontrolorů MK nestanovilo jasná pravidla, podle kterých se mají akce žádající o dotaci vybírat. Pořadí akcí k financování se neřídilo přidělenými body. V některých případech měly akce neoficiálně přislíbenou dotaci ještě předtím, než žádost prošla hodnocením. Podle kontrolorů je tak systém hodnocení žádostí o dotaci netransparentní. Ministerstvo navíc nestanovilo předem, jaké náklady se z dotací mohou zaplatit, a o jejich proplacení tak rozhodovalo operativně. Nestanovilo také maximální výši podpory, kterou mohou příspěvkové organizace získat. Neurčilo ani případnou výši zdrojů, kterými by se mohly příspěvkové organizace na dotované akci podílet.

Kontroloři také prověřili 14 akcí za více než 820 milionů korun u pěti příjemců dotací. U 11 ze 14 akcí se prodloužil termín jejich dokončení, a to v průměru téměř o tři roky. Za průtahy obvykle stály prodlevy v zadávacích řízeních, rozdíly mezi skutečným a předpokládaným stavebně technickým stavem budov a nezbytnost provést na místě archeologické či restaurátorské průzkumy. Rekordní zpoždění mezi kontrolovanými akcemi nabrala generální oprava fasád Národního divadla, která se oproti původně plánovanému datu dokončení zdržela o 7 let. Navyšovaly se i celkové náklady – a to u 10 ze 14 kontrolovaných akcí. V průměru náklady vzrostly o desetinu, ale například u rekonstrukce Špitálu Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích stouply o 46 %. Vážnější pochybení kontroloři našli u Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které při rekonstrukci a nástavbě provozní budovy porušilo rozpočtovou kázeň ve výši 250 800 korun. Uhradilo totiž stavební práce z peněz určených na přípravu akce.