„Poruchy vývoje ušního boltce lze klasifikovat do tří stupňů podle závažnosti deformity boltce. V rámci ORL operativy se řeší problematika I. stupně, tedy prosté odstáté boltce. Pokud jsou vývojové deformity II. a III. stupně, kdy je například potřeba přidávat chrupavku, přidávat kůži a vytvářet tak nový boltec, pak už jsou tyto operace doménou plastických chirurgů. V rámci ORL oboru řešíme dvě základní varianty odstávajících boltců. Je to nedostatečně ohnutá chrupavka boltce do požadovaného úhlu v oblasti tzv. anthelixu, anebo výrazně přerostlá miska boltce, tzv. koncha. Ke každému typu deformity je potřeba přistupovat jinou technikou a na každou z nich je zase řada modifikací. Základní přístupy k těmto operacím jsou ze zadní nebo z přední strany boltce. Principem otoplastik je především opracování chrupavky boltce, kdy se buď používají jen šicí techniky, techniky změkčující chrupavku např. bodováním, nářezy nebo broušením chrupavky frézou nebo resekční techniky, kdy se přebytečná chrupavka odstraňuje. Ale často se metody navzájem kombinují, ? uvedl k problematice a náplni kurzu primář oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku Svitavské nemocnice Libor Sychra.

Kromě přenosů pěti operací ušních boltců z operačního sálu bylo pro účastníky kurzu nachystáno osm odborných přednášek. Ty se zabývaly anatomií boltce, jeho cévního a nervového zásobování apod. Dále byla na programu i přednáška o vývoji boltců u plodu dítěte v děloze, která měla svůj význam pro pochopení vzniku deformit ušního boltce. Další přednášky byly věnovány jednotlivým operačním technikám. V rámci pátečního programu byla zařazena souhrnná přednáška o operačních technikách a také o vhodnosti využití jednotlivých technik pro určité typy vad.