Ale období Velikonoc umělo být také krásně bohaté na rozličná říkadla, popěvky, zvyky i pověry. Naši předkové si dokázali svátky opravdu užít. A to nejen jídlem, rádi vyráželi do přírody, aby se radovali z toho, jak všechno začíná zelenat. Dnes se můžeme vypravit po jejich stopách a objevovat půvaby dob dávno minulých, třeba při prodlouženém jarním víkendu s rodinou.

Jarní cesty za poklady

Velikonoční Beskydy měly být dějištěm zázraků i kouzel. „Na Velký pátek nebo o Květné neděli se prý otevíraly poklady. Ty byly především spojeny s osobou zbojníka Ondráše, který prý svůj lup ukládal na různých místech, ale už ho nestihl utratit,“ říká frýdecký historik Petr Juřák.

Blahodárné účinky měla například tekoucí voda z různých pramenů. „Velkopáteční proudící voda měla mít nadpřirozenou moc a dávat lidem a všemu živému zdraví a sílu. Někdy se neváhali vydat za vodou i několik kilometrů.“ Svůj význam měly také jarní květy. „Tvořily se velikonoční kytice, jejichž základem byly proutky olše, lísky, višně, jalovce, tisu a klokoče. Tyto jarní svazky chránily obydlí před různými živly. Úrodu mělo zase zvětšit třesení stromy,“ vypráví Petr Juřák o tehdejších rituálech.

Dřevěná architektura je oslavou lidového umění