Celkem 75-90 % osob starších 65 let na následky chřipky umírá.[3b, 5a] „Příčinou úmrtí není jen samotné onemocnění, ale rovněž další zdravotní komplikace, které může chřipka vyvolat. S věkem souvisí řada fyziologických změn – kromě metabolismu, svalové hmoty či funkčnosti a morfologie tkání se mění také imunitní systém, což následně vede ke snížení odolnosti vůči nejrůznějším infekcím, včetně chřipky,“ říká MUDr. Zdeňka Jágrová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy.

 

Nebezpečí onemocnění chřipkou se u seniorů zvyšuje ve spojitosti s chronickými nemocemi, které se u starších lidí často vyskytují. Podle odborníků jednou či více chorobami současně trpí přes 90 % osob ve věku nad 70 let. Statistiky ukazují, že až 3/4 osob ve věkové kategorii 65+ se potýká s nemocemi srdce a cév, polovina má zvýšený krevní tlak, 37 % trápí ischemická choroba srdeční.[6] Dalším častým problémem bývá cukrovka, která postihuje až 20 % seniorů. Její nebezpečí u starších ročníků spočívá v tom, že se může projevovat atypickými a nespecifickými symptomy.[7] Věk je rizikovým faktorem rovněž v souvislosti s pneumonií (zápalem plic), jejíž výskyt vlivem snižující se imunitní obranyschopnosti stoupá zejména po 65 letech.[5b]

„Zákeřnost chřipky u chronicky nemocných je dvojí. Jednotlivé chronické nemoci zvyšují riziko onemocnění chřipkou, chřipka zároveň významně přispívá ke zhoršení stávajícího zdravotního stavu. I přesto je značně podceňovaná, a to nejen mezi seniorskou populací, ale v České republice obecně,“ varuje MUDr. Zdeňka Jágrová. Proočkovanost Čechů se totiž pohybuje jen na úrovni 5–6 %[3c], mezi seniory pak kolem 20 %[4b]. Světová zdravotnická organizace i evropské instituce přitom doporučují proočkovanosti seniorů na úrovni minimálně 75 %.[3d] Senioři mají v České republice jako riziková skupina nárok na očkování proti chřipce zdarma. Plně hrazenou mají letos i čtyřvalentní vakcínu Vaxigrip Tetra, jež je od loňské sezóny dostupná na českém trhu. Oproti dosavadním třívalentním vakcínám účinkuje proti čtyřem cirkulujícím kmenům chřipky (dvěma kmenům A a dvěma kmenům B) a poskytuje tak ještě širší ochranu. 

 

Benefity očkování potvrzuje řada vědeckých studií. Vyplývá z nich, že kromě přímého účinku hraje očkování rovněž sekundární roli v prevenci komplikací, hospitalizací a úmrtí. Co se týče seniorů, u starších osob, kteří žijí mimo pečovatelská centra, přispívá k 30–70% snížení hospitalizací z důvodu pneumonie a chřipky. V případě seniorů žijících v pečovatelském zařízení pak očkování dosahuje 50– 60% účinnosti v prevenci hospitalizace nebo pneumonie a až 80% účinnosti v prevenci úmrtí.[8] V praxi to znamená, že očkovaný senior sice může onemocnět, ovšem průběh nemoci je mírný a oproti neočkovanému je významně méně ohrožen na životě.[4c]

 

Zdroje:

1. Kurzy.cz: Nejvyšší podíl seniorů mají Hradec Králové a Písek. Dostupné zde.

2. Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Národní doporučení k postupu pro očkování proti sezónní chřipce. Dostupné zde.

3. Chlíbek R.: Chřipka – podceňované onemocnění. Česká vakcinologická společnost ČLS JEP

4. Beran J.: Očkování proti chřipce a pneumokokům u seniorů a pacientů s chronickým onemocněním. Postgraduální medicína. Dostupné zde.

5. Kolek V.: Pneumonie ve stáří. Česká geriatrická revue 4/2004. Dostupné zde.

6. Topinková E.: Nejčastější potíže seniorů. Geriatrická klinika VFN a 1. LF UK. Dostupné zde.

7. Weber P.: Diabetes mellitus – specifika a komplikace ve stáří. Interní Medicína 2008; 10(10): 456–460. Dostupné zde.

8. Petráš M.: Účinnost chřipkových vakcín. Praktické lékárenství 2007; 3(6). Dostupné zde.

 

Více na www.stop-chripce.cz nebo na www.ockovaniprotichripce.cz