Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu došlo ke zpřesnění výkladu a jednoznačnému potvrzení, že osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí se vztahovalo i na nabytí bytů v rodinných domech. Kvůli nejasnému výčtu v zákonném opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí totiž finanční správa uznávala pouze osvobození bytů v bytových domech, rodinných domů a spoluvlastnických podílů na rodinných domech, ale neuznávala osvobození bytů v rodinných domech. Přiznání osvobození může přitom ušetřit nabyvateli desítky až stovky tisíc korun, neboť daň je 4 % z hodnoty bytu. Ombudsman rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vítá. V uplynulých letech zastával stejný právní názor a nedůvodné znevýhodnění nabyvatelů bytů v rodinných domech on i jeho předchůdkyně vnímali jako nespravedlnost. Opakovaně na ni upozorňovali finanční správu, Ministerstvo financí a legislativním doporučením i Poslaneckou sněmovnu.

Částečnou nápravu zajistila v loňském roce novela zákonného opatření, ovšem pouze do budoucnosti. Nevztahovala se na nabyvatele, kteří si byt v rodinném domě koupili před účinností novely, tedy před 1. listopadem 2019.

Podle výkladu Nejvyššího správního soudu mohou uplatnit osvobození také nabyvatelé bytů v rodinných domech, u nichž došlo k zapsání vlastnictví do katastru nemovitostí před 1. listopadem 2019. Možnost uplatnění osvobození mají nyní i ti nabyvatelé bytů, kterým doposud neuplynula lhůta pro stanovení daně. Osvobození mohou uplatnit prostřednictvím dodatečného daňového přiznání. Skutečnost, že už daň přiznali a zaplatili podle výkladu finanční správy, je nezbavuje možnosti podat dodatečné daňové přiznání a osvobození v něm uplatnit.