Poslední systematické návštěvy zde prováděl ombudsman Otakar Motejl v roce 2009 a věnoval se mj. problematice odstraňování prvků ústavnosti. V té době totiž už několik let probíhal proces transformace, která měla zařízení co nejvíc přiblížit normálnímu domovu. Klienti se zdravotním postižením by se v zařízení měli cítit jako doma, nikoli jako třeba v nemocnici. Ombudsman proto systematickými návštěvami ověřoval, jak transformace v praxi postupuje, zda se snižují kapacity zařízení, dává se důraz na individualitu klienta (např. možností nosit oblečení dle vlastního výběru nebo si určit režim dne). K nejzávažnějším nedostatkům, které tehdy kritizoval, byla nemožnost klientů vyslovit nesouhlas se svým umístěním do zařízení a nemožnost z něj odejít.

Nyní zahájená série systematických návštěv domovů pro osoby se zdravotním postižením se zaměří na: prostředí a soukromí (bezbariérovost, individualizace a vybavení pokojů, jejich uzamykatelnost, počet klientů v pokoji, soukromí při hygieně, režim korespondence, pravidla pro používání mobilních telefonů apod.), autonomii vůle (přístup personálu ke klientům, možnost klientů rozhodovat o sobě, respekt k přání klienta atd.), volnost pohybu (možnost opustit zařízení formou vycházky, používání opatření omezujících pohyb, dostupnost personálu aj.). Velká pozornost bude věnována vyhodnocování rizik hrozících jednotlivým klientům, práci s klienty s problémovým chováním a otázce, jakým způsobem je zajištěno poskytování sociální služby a podpory klientům trvale upoutaným na lůžko. Pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv se budou rovněž zajímat, jestli je klientům nabízená možnost vzdělávání a jakým způsobem jsou rozvíjeny jejich schopnosti pro možnost jejich uplatnění na trhu práce, jaká je zaměstnanost klientů a jestli nedochází ke zneužívání jejich práce. Otevřena bude také otázka partnerských vztahů, intimity a sexuality klientů domovů, která je historicky tabuizována.

Systematické návštěvy domovů pro osoby se zdravotním postižením budou probíhat v letošním i příštím roce a obsáhnou cca 20 zařízení, jejichž výběr není založen na reakci na individuální stížnosti, ale je zvolen tak, aby byla pokryta Česká republika i různá velikost zařízení. Návštěvy jsou vždy prováděny neohlášeně.