„Je to skutečná revoluce v přístupu ke sbírkám. Žádné naše muzeum nemá takhle komplexní zázemí a myslím, že takových depozitářů není mnoho ani v rámci České republiky,“ konstatoval Roman Línek, který měl jako náměstek pro majetek, investice a kulturu za Pardubický kraj tuto stavbu na starosti.

„Stavba depozitáře včetně jeho vybavení za více než 82 milionů korun patří k největším projektům Pardubického kraje, které letos dokončujeme. Výraznou měrou tak přispějeme k modernizaci zázemí muzea, které bude nyní odpovídat současným trendům. Na vysoké úrovni bude prostředí pro ochranu kulturního dědictví regionu v podobě muzejních sbírek, které byly doposud uloženy v prostorách pardubického zámku. Tím se pro samotný zámek otevírají nové možnosti pro jeho využití,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který také nastínil, že depozitář bude otevřen také pro veřejnost. „Ukázat školám a veřejnosti sbírkové předměty v depozitáři je pro nás velkou výzvou. V rámci badatelny připravíme režim, ve kterém se budou moci návštěvníci podívat na archiválie. Důležité je však dodržovat teplotu a vlhkost v budově, aby nedošlo právě k poškození těchto exponátů. Osobně jsem přesvědčen, že najít vhodný režim nebude problém, jelikož známe i jiná místa přístupná návštěvníkům v omezeném režimu. Jednou z nich je například kaple svatého Kříže na Karlštejně,“ řekl hejtman Netolický.

Budova depozitáře je dvoupodlažní, respektuje pavilonový charakter areálu a začleňuje se tak zcela přirozeně do stávajícího souboru budov. Celkovým záměrem bylo vytvořit dojem nedobytné tvrzi, která zároveň působí jako obří patinou poznamenaná šperkovnice. Toho se podařilo dosáhnout jak pomocí obložení předzvětralým ocelovým obkladem (cortenem), tak absencí jakýchkoliv oken a otvorů ze dvou stran budovy. Jedinečné architektonické řešení je dílem architektonické kanceláře Adam Rujbr Architects.