Pardubický kraj: Informace pro vlastníky lesů, zasažených kůrovcem

08.09.2018 10:48

Dosavadní průběh letošního jara a léta způsobil, že lesníkům a vlastníkům lesů nastaly nemalé starosti. Dlouhotrvající horké a suché počasí se negativně projevuje na celkovém zdravotním stavu lesních porostů v celé republice a nevyhnulo se ani lesům v Pardubickém kraji.

Pardubický kraj: Informace pro vlastníky lesů, zasažených kůrovcem
Foto: Pardubický kraj
Popisek: Základní podoba loga Pardubického kraje.

Ohroženy jsou zejména smrkové porosty, které jsou vlivem vývoje počasí oslabené a jejich schopnost odolávat napadení podkorním hmyzem (kůrovci) je téměř nulová. Klimatické dopady jsou rovněž patrné na porostech borovice lesní, nedostatek srážek a snížení hladiny spodní vody jsou hlavním důvodem prosychání borových porostů, které se zejména v severní polovině kraje projevuje velkoplošně.

Kůrovcová kalamita dosáhla celorepublikového rozměru, je na vzestupu zejména v oblastech severní a střední Moravy, v sousedních krajích Olomouckém a Vysočina, a proto Pardubický kraj vyzývá vlastníky lesů, aby věnovali zvýšenou pozornost lesním porostům, a to zejména smrkovým porostům ve stáří nad 60 let. Povinnost pečovat řádně o svůj les a jeho zdravotní stav vyplývá všem vlastníkům lesa z lesního zákona. V situaci, která v důsledku vývoje počasí v lesích Česka panuje a snížila kondici lesních porostů, je nutno povinnosti vlastníků lesů spojené s ochranou lesa zdůraznit o to víc.

Vlastníci lesa mají při obhospodařování svých lesů k dispozici odborný bezplatný servis, který jim zajišťuje odborný lesní hospodář, určený vždy pro konkrétní územní obvod. Informaci o jménu a kontaktu na příslušného odborného lesního hospodáře vlastník lesa získá u místně příslušného orgánu státní správy lesů (obecní úřady obcí s rozšířenou působností). Další možností je obrátit se na bezplatný poradenský servis, který vlastníkům lesa poskytuje instituce Lesní ochranná služba, zřízený Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti (kontaktní spojení los@vulhm.cz, tel.: 257 892 222). Na internetových stránkách Lesní ochranné služby je zároveň možné najít další informace a metodické pokyny k problematice ochrany lesa a postupů při zpracování kůrovcového dříví (ZDE) nebo existuje zřízená internetová stránka (ZDE), kde lze nalézt aktuální informace k vývoji kalamitní situace v České republice.

Dalším zdrojem odborných informací může být vlastníkům lesa portál Ministerstva zemědělství, a to ZDE, nebo je možno využít postupů obsažených v normě ČSN 481000 - ochrana lesa proti kůrovcům na smrku.

Rovněž na stránkách Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů mohou vlastníci lesů nalézt příručky a další materiály, kde jsou srozumitelnou formou shromážděny vysvětleny základní pojmy a principy hospodaření v lese (ZDE).

Zásady ochrany lesních porostů před šířením kůrovců lze obecně shrnout do tří základních bodů:

  • důsledně a včas odstraňovat atraktivní materiál pro možný vývoj kůrovců odvozem z lesa
  • soustavně vyhledávat a asanovat napadené dříví ještě před výletem kůrovců
  • dočišťovat vzniklá ohniska žíru pomocí odchytových zařízení (např. lapáky, otrávené lapáky, feromonové lapače)

Na smrku jsou nejnebezpečnějšími škůdci lýkožrout smrkový (Ips typographus), lýkožrout severský (Ips duplicatus) a lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus), které označujeme souhrnně pojmem kůrovci. V případě, že vlastník lesa zjistí napadení lesního porostu kůrovci, je třeba obrátit se na svého odborného lesního hospodáře. V současné době je nejaktuálnějším úkonem vyhledat stromy napadené kůrovci, tyto stromy vytěžit a náležitě asanovat. Asanaci je nutno provést ještě před dokončením vývoje kůrovce a jeho výletem z napadeného stromu, jedině tak lze účinně zamezit plošnému šíření kůrovcové kalamity. Pro představu rychlosti šíření kůrovcového ohrožení je třeba uvést, že jeden napadený strom, který nebyl včas vytěžený a odvezený z lesa nebo asanovaný, představuje ohrožení pro dalších 5 až 10 stromů v nejbližším okolí. Celkový vývoj jedné generace kůrovce trvá nejčastěji 6-10 týdnů. Během letošního roku se mohou díky teplému počasí namnožit 3 až 4 generace.

Jak poznat strom napadený kůrovcem? Pokud má již suché jehličí a opadávající či opadanou kůrou, jedná se o tzv. sterilní souš, tedy strom, kde již kůrovec svůj vývoj dokončil a opustil ho. Takové stromy již nepředstavují akutní nebezpečí šíření kůrovce. S největší pravděpodobností ale na kůře stromů v sousedství této souše najdeme drobné dřevěné drtinky (drobné piliny), které indikují přítomnost kůrovce. Na tyto napadené stromy je nutné v současné době zaměřit pozornost, vyhledat je, vytěžit a odvést z lesa nebo po pokácení provést účinnou asanaci chemickým postřikem nebo odkorněním. Jedině tak lze zamezit dalšímu rozšíření kůrovcové kalamity.

Situace na trhu se dřevem je problematická, je obtížně najít zpracovatelské kapacity a trh je dřevem přesycen, ale tato situace nemůže být důvodem pro to, aby vlastníci lesa zanedbali péči o svůj lesní majetek. Ministerstvo zemědělství připravuje navýšení finančních prostředků, kterými chce kompenzovat vlastníkům lesů zvýšené náklady související s kůrovcovou kalamitou.

reklama

autor: komerční tisková zpráva

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nadace ČEZ: V obci Plchovice obnovili ovocný sad

13:04 Nadace ČEZ: V obci Plchovice obnovili ovocný sad

Výsadbou nových stromů v obci Plchovice obnoví sad, který zde byl původně. A nejen to, nové stromy b…