Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance). Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony). Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. Hlavními příznaky jsou třes (tremor), svalová ztuhlost (rigidita), zpomalenost a omezení rozsahu pohybů (bradykineze), poruchy stoje a chůze, maskovitý obličej, psychické problémy typu deprese.

Terapie je zaměřena na příznaky onemocnění a zahrnuje farmakologickou léčbu, rehabilitaci, psychoterapii a úpravu životosprávy. Základem farmakologické léčby jsou léky nahrazující chybějící dopamin, nebo měnící metabolizmus dopaminu. Využívají se i pomocné léky ovlivňující vedlejší příznaky a komplikace a neurochirurgická léčba (např. hluboká mozková stimulace).

Toto onemocnění se nejčastěji objevuje u lidí ve věku 65 let, ale postihuje i pacienty v mladším věku, přičemž až desetina má méně než 50 let. O něco vyšší riziko, že se onemocnění rozvine, je u mužů.