Nízká nezaměstnanost je jednou z hlavních priorit většiny světových vlád. Aby jí dosáhly, vyspělé země světa kombinují různé legislativní formy podpory zaměstnanosti. Jedním z osvědčených způsobů, jak zabránit růstu nezaměstnanosti během ekonomického útlumu, je zavedení kurzarbeitu v postižených firmách. Kurzarbeit, neboli zkrácení pracovního úvazku zaměstnanců, je upraven evropskou legislativou a zaměstnavatelé jej mohou využít, potýkají-li se s výraznými ekonomickými problémy. Podmínkou je však splnění náročných legislativních podmínek.

Zkrácení pracovní doby sníží zaměstnavatelům mzdové náklady a dá jim tak šanci vyhnout se hromadnému propouštění, což by samozřejmě znamenalo masivní nárůst nezaměstnanosti. Zaměstnanci si finančně příliš nepohorší, neboť zbylá část mzdy je vyplácena z evropských fondů. Podpoření zaměstnanci se však musejí účastnit odborného vzdělávání a rozvoje svých pracovních schopností. „Obtížnost splnění přísných evropských podmínek je však důvodem, proč české firmy kurzarbeit financovaný z fondů EU téměř nevyužívají. Pro české zaměstnavatele je tak přínosné, že Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje zjednodušení pravidel pro využití kurzarbeitu, který by byl financován z českého rozpočtu,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Německá zkušenost během ekonomické krize

Během nedávné ekonomické krize byl kurzarbeit zaveden v Německu, kde se tradičně osvědčil. Od dubna 2008 do prosince 2009 poklesl HDP v Německu o 5,6 %, počet odpracovaných hodin v národní ekonomice poklesl o 3 %, ale nezaměstnanost stoupla pouze o jediné procento. Ve většině zemí přinesla ekonomická krize velký nárůst nezaměstnanosti, v Německu však i díky kurzarbeitu nikoliv. Během ekonomické krize byla nezaměstnanost v Německu jedna z nejnižších z členských zemí EU, což mělo pozitivní ekonomický i sociální dopad. Dle odhadů se podařilo díky zkrácení pracovní doby zachránit více než 1,2 milionu pracovních míst. Současně se zavedením kratšího pracovního týdne ve firmách, které splnily zákonné podmínky, a dostávaly tedy dotace na mzdy svých zaměstnanců, došlo v Německu k výraznému zvýšení vládních výdajů na rekvalifikaci či školení. Vládní podpora zaměstnanosti se však osvědčila. Německé státní výdaje na dotaci mezd byly během ekonomické krize enormní, ale ekonomika následně krizi úspěšně přestála. Poptávka po německých výrobcích se celosvětově rychle obnovila, podporované německé firmy se vyhnuly hromadnému propouštění a německá státní politika se ukázala jako úspěšná.