Míra zaměstnanosti ve věku 20-64 let je v České republice stále sedmá nejvyšší v EU
Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 3. čtvrtletí 2016 tato míra v zemích EU28 vzrostla a dosahovala v průměru 71,5 procent. Více vzrostla míra zaměstnanosti mužů (77,4 %), která se blíží hodnotě udávanou na konci roku 2008. Zaměstnanost u mužů nyní převyšuje průměrnou míru zaměstnanosti žen o 11,9 procentních bodů.
Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míry zaměstnanosti již dlouhodobě dosahuje Švédsko (82,1). Naopak nejnižší míra zaměstnanosti je v Řecku (57,2 %), kde je zaměstnaná méně než polovina žen. Téměř ve všech zemích EU se zaměstnanost meziročně zvýšila. V Maďarsku a na Slovensku se podařilo v porovnání se 3. čtvrtletím roku 2015 zvýšit celkovou míru zaměstnanosti o více než 2 procentní body.
Převážně ve všech státech Evropské unie se úroveň zaměstnanosti ve 3. čtvrtletí 2016 zvedla a cílovou hranici 75 % překročilo již celkem devět států EU28 včetně České republiky a nově i Rakouska (Švédsko, Německo, Spojené království, Dánsko, Nizozemsko, Estonsko, Česká republika, Litva a Rakousko). Na druhé straně je míra zaměstnanosti stále velmi nízká v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatka a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.
Ve všech členských zemích je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Nejvyšší míra zaměstnanosti mužů byla ve 3. čtvrtletí roku 2016 opět v České republice (85,0 %), poté ve Švédsku (84,1 %). Míru zaměstnanosti žen suverénně vede Švédsko s 80,0%. V ČR zaměstnanost žen dosáhla 68,7%.
Ve 3. čtvrtletí 2016 se Česká republika již po několikáté zařadila na sedmé místo mezi země EU28, když míra naší zaměstnanosti (77,0 %) převyšovala průměr EU28 o 5,5 procentních bodů. Ze sousedních států mělo ve 3. čtvrtletí 2016 vyšší míru zaměstnanosti Německo (78,9 %), Rakousko dosáhlo téměř srovnatelně vysoké úrovně s ČR. V Polsku a na Slovensku byla celková zaměstnanost zhruba o 7 procentních bodů nižší.
Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20-64letých v členských zemích EU (v %)
Země |
3. čtvrtletí 2016 |
Rozdíl v p. b. |
|||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
||
Švédsko |
82,1 |
84,1 |
80,0 |
0,7 |
0,8 |
0,6 |
|
Německo |
78,9 |
82,9 |
74,7 |
0,7 |
0,2 |
1,0 |
|
Spojené království |
77,7 |
83,3 |
72,2 |
0,7 |
0,6 |
0,8 |
|
Dánsko |
77,7 |
81,5 |
73,8 |
1,0 |
0,8 |
1,3 |
|
Nizozemsko |
77,4 |
82,9 |
72,0 |
0,9 |
0,9 |
1,0 |
|
Estonsko |
77,3 |
83,0 |
71,9 |
-1,5 |
-0,5 |
-2,3 |
|
Česká republika |
77,0 |
85,0 |
68,7 |
1,9 |
1,6 |
2,1 |
|
Litva |
75,7 |
77,1 |
74,5 |
1,7 |
1,8 |
1,7 |
|
Rakousko |
75,5 |
80,0 |
71,1 |
0,5 |
0,6 |
0,5 |
|
Finsko |
74,5 |
76,4 |
72,5 |
0,5 |
1,0 |
-0,1 |
|
Lotyšsko |
73,1 |
74,6 |
71,7 |
0,3 |
0,1 |
0,4 |
|
Maďarsko |
72,1 |
79,3 |
65,2 |
2,4 |
2,4 |
2,4 |
|
EU28 |
71,5 |
77,4 |
65,5 |
1,0 |
0,9 |
0,9 |
|
Portugalsko |
71,4 |
75,2 |
67,8 |
1,9 |
2,1 |
1,6 |
|
Irsko |
70,7 |
77,3 |
64,3 |
1,6 |
1,6 |
1,7 |
|
Slovinsko |
70,4 |
74,3 |
66,4 |
0,2 |
-0,5 |
1,0 |
|
Francie |
70,3 |
74,3 |
66,4 |
0,3 |
0,6 |
0,0 |
|
Malta |
70,2 |
83,4 |
56,4 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
|
Slovensko |
70,1 |
77,2 |
62,9 |
2,2 |
1,8 |
2,4 |
|
Lucembursko |
70,0 |
74,9 |
64,9 |
0,1 |
-1,3 |
1,5 |
|
Polsko |
69,7 |
77,0 |
62,5 |
1,3 |
1,4 |
1,2 |
|
Kypr |
69,2 |
74,3 |
64,5 |
1,6 |
1,4 |
1,8 |
|
Bulharsko |
68,5 |
72,0 |
65,0 |
-0,3 |
-0,1 |
-0,4 |
|
Rumunsko |
67,7 |
76,8 |
58,5 |
-0,1 |
0,1 |
-0,2 |
|
Belgie |
67,5 |
72,3 |
62,6 |
0,1 |
0,6 |
-0,4 |
|
Španělsko |
64,5 |
70,3 |
58,6 |
1,9 |
1,8 |
2,0 |
|
Chorvatsko |
63,0 |
68,5 |
57,5 |
0,9 |
1,3 |
0,5 |
|
Itálie |
61,9 |
72,2 |
51,7 |
0,9 |
0,5 |
1,3 |
|
Řecko |
57,2 |
66,8 |
47,7 |
1,3 |
1,6 |
0,9 |
|
Zdroj: Eurostat |
Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je stále v naší republice nejnižší
Průměrná míra nezaměstnanosti za státy EU28 ve 3. čtvrtletí 2016 činila již 8,3 %, v porovnání s předchozím 2. čtvrtletím se snížila o 0,4 procentní body. V meziročním srovnání má míra nezaměstnanosti již třetím rokem stejnou tendenci klesání, oproti 3. čtvrtletí 2015 se snížila o 0,8 procentních bodů.
V tabulce zemí EU28 seřazené od nejnižší míry nezaměstnanosti 15-64letých osob jsou dvě třetiny nad evropským průměrem, to značí větší propast mezi státy s vyšší nezaměstnaností.
Ve 3. čtvrtletí si i nadále nejnižší nezaměstnanost udržuje Česká republika, kde celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 4,0 %, u mužů dokonce 3,3 %. Na druhé místo se zařadilo Německo také s nízkou úrovní nezaměstnanosti 4,1 %. Německo si stále udržuje nejnižší míru nezaměstnanosti u žen, ta ve 3. čtvrtletí činila 3,7 procent.
V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o zhruba 2 procentní body vyšší v Polsku (6,0 %) a v Rakousku (6,2 %). Rakousko patří mezi jednu z mála zemí EU28, kde se naopak míra nezaměstnanosti v posledních třech letech mírně zvyšuje. Pod evropským průměrem zůstalo Slovensko s 9,6 %.
Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (v %)
Země |
3. čtvrtletí 2016 |
Rozdíl v p. b. |
||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
|
Česká republika |
4,0 |
3,3 |
4,9 |
-0,9 |
-0,7 |
-1,2 |
Německo |
4,1 |
4,5 |
3,7 |
-0,4 |
-0,4 |
-0,3 |
Maďarsko |
4,9 |
4,9 |
5,0 |
-1,6 |
-1,3 |
-1,8 |
Malta |
4,9 |
4,7 |
5,2 |
-0,4 |
-0,8 |
0,2 |
Spojené království |
5,1 |
5,2 |
4,9 |
-0,5 |
-0,5 |
-0,6 |
Nizozemsko |
5,7 |
5,3 |
6,1 |
-0,9 |
-1,0 |
-0,8 |
Rumunsko |
5,9 |
6,4 |
5,1 |
-0,9 |
-0,8 |
-1,0 |
Polsko |
6,0 |
5,8 |
6,3 |
-1,1 |
-1,0 |
-1,3 |
Rakousko |
6,2 |
6,5 |
5,9 |
0,5 |
0,4 |
0,7 |
Švédsko |
6,5 |
6,7 |
6,2 |
-0,2 |
-0,2 |
-0,2 |
Dánsko |
6,5 |
5,8 |
7,2 |
0,2 |
-0,1 |
0,4 |
Lucembursko |
7,1 |
6,9 |
7,3 |
-0,7 |
0,0 |
-1,5 |
Bulharsko |
7,1 |
7,5 |
6,6 |
-1,2 |
-1,4 |
-1,1 |
Slovinsko |
7,5 |
6,7 |
8,3 |
-1,2 |
-0,6 |
-2,0 |
Litva |
7,7 |
8,7 |
6,6 |
-0,8 |
-0,6 |
-1,2 |
Finsko |
7,7 |
7,6 |
7,8 |
-0,9 |
-1,1 |
-0,6 |
Estonsko |
7,7 |
7,6 |
7,8 |
2,3 |
2,9 |
1,7 |
Belgie |
8,0 |
8,0 |
7,9 |
-0,2 |
-0,6 |
0,1 |
Irsko |
8,2 |
9,3 |
6,9 |
-1,3 |
-1,6 |
-0,9 |
EU28 |
8,3 |
8,1 |
8,6 |
-0,8 |
-0,8 |
-0,7 |
Slovensko |
9,6 |
8,7 |
10,6 |
-1,7 |
-1,4 |
-2,3 |
Francie |
9,7 |
9,4 |
9,9 |
-0,3 |
-0,9 |
0,2 |
Lotyšsko |
9,8 |
11,4 |
8,1 |
-0,2 |
0,0 |
-0,4 |
Portugalsko |
11,0 |
10,9 |
11,1 |
-1,4 |
-1,2 |
-1,6 |
Chorvatsko |
11,0 |
9,9 |
12,3 |
-4,6 |
-4,6 |
-4,5 |
Itálie |
11,1 |
10,4 |
12,1 |
0,4 |
0,2 |
0,6 |
Kypr |
13,3 |
12,8 |
13,8 |
-1,6 |
-1,5 |
-1,8 |
Španělsko |
19,0 |
17,5 |
20,8 |
-2,3 |
-2,5 |
-2,0 |
Řecko |
22,8 |
19,0 |
27,4 |
-1,4 |
-1,8 |
-1,0 |
Zdroj: Eurostat |
Nejvyšší míra nezaměstnanosti se nadále udržuje zejména v státech jižní Evropy. Nezaměstnanost v těchto zemích klesá rychleji i tak lze stále konstatovat, že u Řecka z osob ve věku 15-64 let, které by chtěly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná. Výrazně si polepšilo Chorvatsko, kde se míra nezaměstnanosti meziročně snížila o 4,6 procentních bodů. Svou historicky nejnižší nezaměstnanost si udrželo Maďarsko (4,9 %), které se dělí již o třetí pozici v tomto mezinárodním porovnání mezi zeměmi EU28.
Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob
Kvalifikace a vzdělání jsou nejlepším předpokladem uplatnění se v zaměstnání, nižší úroveň dosaženého vzdělání zvyšuje nezaměstnanost.
Sledovaným indikátorem z pohledu trhu práce je tedy podíl vysokoškolsky vzdělaných osob. Ve 3. čtvrtletí 2016 dosáhl podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let v EU28 průměrně 39,1 %. Požadovanou hranici úrovně vzdělání stanovenou strategií Evropa 2020 (40 %) splňuje stále 17 zemí EU.
Tato věková skupina 30 - 34 let se vyznačuje podstatně vyšším počtem absolventek terciárního studia než počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů. Podíl vysokoškolaček dosáhl ve 3. čtvrtletí v unijním průměru 43,9 %, zatímco mezi muži byl tento podíl nižší o 9,4 p. b.
Tabulka 3 Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30-34 let (v %)
Země |
Vysokoškolské vzdělání (ISCED 5-8)1 3. Q 2016 |
||
celkem |
muži |
ženy |
|
Litva |
59,1 |
47,3 |
70,2 |
Kypr |
51,8 |
42,9 |
59,8 |
Švédsko |
51,0 |
43,0 |
59,6 |
Irsko |
50,0 |
42,9 |
56,4 |
Spojené království |
47,7 |
45,9 |
49,5 |
Estonsko |
47,1 |
42,6 |
51,9 |
Finsko |
45,6 |
37,6 |
54,2 |
Polsko |
45,5 |
37,0 |
54,4 |
Lucembursko |
45,1 |
44,1 |
45,9 |
Slovinsko |
45,1 |
35,6 |
54,7 |
Nizozemsko |
44,7 |
40,9 |
48,6 |
Belgie |
43,8 |
38,3 |
49,4 |
Dánsko |
43,7 |
36,0 |
51,6 |
Francie |
42,8 |
36,6 |
48,7 |
Řecko |
42,7 |
35,3 |
49,6 |
Rakousko |
40,6 |
38,0 |
43,2 |
Lotyšsko |
40,4 |
26,9 |
54,4 |
Španělsko |
39,6 |
33,4 |
45,8 |
EU28 |
39,1 |
34,5 |
43,9 |
Bulharsko |
35,2 |
29,1 |
41,8 |
Portugalsko |
34,9 |
27,9 |
41,6 |
Německo |
34,2 |
34,9 |
33,6 |
Česká republika |
33,2 |
26,8 |
39,8 |
Slovensko |
31,7 |
23,2 |
40,6 |
Maďarsko |
31,7 |
25,0 |
38,4 |
Chorvatsko |
30,3 |
21,9 |
38,9 |
Malta |
29,2 |
30,3 |
28,1 |
Rumunsko |
27,1 |
25,8 |
28,6 |
Itálie |
26,2 |
20,1 |
32,4 |
Zdroj: Eurostat |
[1] Od 1. ledna 2014 byla zavedena nová klasifikace vzdělání ISCED 2011 (nahrazuje v částech klasifikaci ISCED 97)
Česká republika se podle výsledků VŠPS za 3. čtvrtletí 2016 řadí s dosaženým podílem 33,2 % mezi země s nižším zastoupením vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let.
Tento podíl vzrostl v ČR nejvíce, meziročně o 3,3 p. b. Stejně nejvyšší meziroční nárůst zaznamenalo Bulharsko, naopak nejnižší meziroční pokles o 6,2 p. b. byl v Lotyšsku.
Mírně nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob než v České republice má ze sousedních zemí Slovensko (31,7 %). Údaj za ČR se významně nelišil ani od údaje za Německo (34,2 %). Vyšší hodnoty než ČR dosahuje Rakousko (40,6 %) a zvláště Polsko (45,5 %).
Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle se v ČR výrazně snížil
Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním z hlavních obav. Kromě dopadů v soukromém životě negativně ovlivňuje sociální soudržnost a v konečném důsledku může bránit ekonomickému růstu.
Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti - v průměru za EU28 meziročně snížil o 1,5 p. b. na 46,7 %, z toho více než polovina byli nezaměstnaní více než dva roky. V České republice se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (39,3 %) meziročně snížil dokonce až o 9,3 procentních bodů. Ve 3. čtvrtletí 2016 tak sledovaný ukazatel za Českou republiku předčil úroveň Německa. Výrazný úbytek dlouhodobě nezaměstnaných měli také v Chorvatsku, Lotyšsku a na Slovensku. Dlouhodobá nezaměstnanost je velkým problémem zejména v Řecku (73,7 %), dále pak stále v Bulharsku, na Slovensku a v Itálii, s podílem okolo 60 procent. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se přitom vyznačují nízkou celkovou nezaměstnaností.
Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)
Země |
3. čtvrtletí 2016 |
Rozdíl v p. b. |
|||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
||
Řecko |
73,7 |
72,5 |
74,6 |
0,1 |
0,1 |
-0,1 |
|
Bulharsko |
61,9 |
63,5 |
59,8 |
-0,9 |
-1,0 |
-0,8 |
|
Slovensko |
59,0 |
62,7 |
55,2 |
-8,1 |
-7,6 |
-9,0 |
|
Itálie |
58,1 |
58,8 |
57,3 |
-0,9 |
-0,5 |
-1,3 |
|
Portugalsko |
56,7 |
58,4 |
55,0 |
-0,5 |
-0,5 |
-0,6 |
|
Irsko |
53,3 |
59,6 |
43,4 |
-2,3 |
-1,7 |
-2,6 |
|
Slovinsko |
52,4 |
55,1 |
49,8 |
-3,2 |
0,5 |
-6,7 |
|
Belgie |
51,7 |
53,8 |
49,3 |
0,8 |
2,0 |
-0,6 |
|
Chorvatsko |
49,7 |
50,5 |
49,0 |
-17,8 |
-21,4 |
-14,2 |
|
Rumunsko |
48,7 |
47,8 |
50,2 |
3,5 |
2,2 |
5,6 |
|
Španělsko |
48,1 |
46,4 |
49,9 |
-2,9 |
-3,6 |
-2,2 |
|
EU28 |
46,7 |
47,3 |
46,0 |
-1,5 |
-1,7 |
-1,3 |
|
Francie |
46,6 |
49,0 |
44,1 |
1,8 |
3,0 |
0,8 |
|
Maďarsko |
45,8 |
43,3 |
48,8 |
-1,5 |
-5,5 |
3,2 |
|
Kypr |
44,8 |
52,0 |
37,8 |
-0,2 |
4,4 |
-4,7 |
|
Nizozemsko |
41,6 |
42,6 |
40,7 |
-1,5 |
-2,3 |
-0,5 |
|
Německo |
41,5 |
43,9 |
38,2 |
-1,6 |
-1,3 |
-2,0 |
|
Lotyšsko |
41,3 |
46,0 |
34,5 |
-9,2 |
-6,9 |
-12,7 |
|
Malta |
39,9 |
46,8 |
: |
-4,8 |
-10,3 |
: |
|
Česká republika |
39,3 |
37,9 |
40,5 |
-9,3 |
-10,9 |
-7,9 |
|
Litva |
37,3 |
37,9 |
36,4 |
-6,5 |
-9,9 |
-2,7 |
|
Lucembursko |
36,8 |
42,5 |
30,6 |
10,0 |
11,3 |
8,1 |
|
Polsko |
33,7 |
33,2 |
34,2 |
-4,0 |
-5,8 |
-2,1 |
|
Estonsko |
32,7 |
32,3 |
33,2 |
-3,5 |
-7,2 |
-0,3 |
|
Rakousko |
31,7 |
35,1 |
27,4 |
3,0 |
2,4 |
3,9 |
|
Finsko |
28,2 |
31,2 |
25,0 |
0,1 |
-3,2 |
3,8 |
|
Spojené království |
25,8 |
29,7 |
21,2 |
-2,4 |
-1,8 |
-3,1 |
|
Švédsko |
20,1 |
21,5 |
18,5 |
-2,4 |
-3,2 |
-1,5 |
|
Dánsko |
19,4 |
20,2 |
18,7 |
-5,8 |
-4,6 |
-6,9 |
|
Zdroj: Eurostat : - údaj není k dispozici
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva