Vydatné srážky zasáhly území Rakouska v pramenné oblasti Dyje a Českomoravskou vrchovinu. Meteorologická situace na našem a rakouském území způsobila dvě povodňové vlny. První povodňová vlna zasáhla od 7. do 11. 8. zejména vodní toky Dyje, Moravská Dyje a Želetavka, na kterých byly dosaženy 3. SPA a průtoky odpovídající přibližně pětileté povodni.

Při druhé srážkové epizodě nastal velmi rychlý vzestup hladin v důsledku předchozí nasycenosti povodí a vzhledem k trvajícím vysokým vodním stavům ve vodních tocích. V porovnání s první vlnou byly kulminační stavy během druhé vlny značně vyšší, na řece Dyji a jejích přítocích v horní části povodí přesahovaly hodnoty stoletých vod, v povodí Jihlavy byly dosaženy průtoky četností odpovídající dvouleté až dvacetileté povodni. Druhá vlna trvala od 12. do 20. srpna.

„Povodeň kulminovala na přítoku do Vranova při průtoku 425 m 3/s. Přičemž pouze dvě povodně z minulého století dosáhly při kulminaci většího průtoku. Byly to povodně v roce 1900 (481 m3/s) a 1909 (466 m3/s). Právě tyto povodně se staly důvodem pro výstavbu VD Vranov coby klíčového protipovodňového opatření sídel na Dyji,“ říká generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Z rozdílu kulminace ve Znojmě a v Hevlíně je zřejmé, že do území podél Dyje natékalo v kritických profilech ve Znojmě, nad Krhovicemi a nad Hevlínem mezi 135 a 155 m3/s. Průtok v profilu nad VD Nové Mlýny byl navíc ovlivněn odtokem do inundace protrženou hrází na pravém břehu u Hrabětic. Celkově se odhaduje, že do záplavového území podél Dyje, mezi VD Znojmo a VD Nové Mlýny, natékalo 15 – 18 mil. m3 vody. To pro představu odpovídá celkovému objemu vodní nádrže Brno.

„Evakuace v srpnu 2002 proběhla ve Znojmě a dále v 7 obcích u Dyje. Významnou úlohu sehrálo VD Vranov, které celkem zachytilo 33,6 mil. m3 vody a výrazným způsobem získalo čas pro přípravu opatření a evakuaci ve Znojmě. Rozlivy byly podél celého toku Dyje. Menší rozlivy bez vážnějších škod pak na Jihlavě, Rokytné, Želetavce, Moravské Dyji a Jevišovce,“ shrnuje Gargulák.