Se závěry předprojektové přípravy seznámili v minulém týdnu zástupci Povodí Moravy a Ministerstva zemědělství zástupce Zlínského kraje, starosty i obyvatele dotčených obcí.

Povodí Moravy dokončilo předprojektovou přípravu vodárenské nádrže Vlachovice. Ta zahrnovala soubor studií, jako je např. technické řešení, inženýrsko-geologické průzkumy, studii vodohospodářského řešení a další odborné studie a posudky, včetně posudků bezpečnosti za povodní a stability hráze. „V současnosti tak máme podrobnější informace nejen o samotné lokalitě, umístění hráze, zátopě, ale také např. o dopravním řešení stavby a nárocích na materiál. Klíčová je především nezbytnost nádrže, kterou kromě studií potvrzují i zkušenosti z posledních let. Řada obcí ve Zlínském kraji totiž nemá veřejný vodovod, případně nejsou napojené na dostatečně kapacitní či kvalitní vodní zdroj. Detailní studie vodohospodářského řešení navíc potvrdila, že vodárenská nádrž Vlachovice bude efektivní a i v době dlouhodobého sucha bude zajišťovat dostatek vody prakticky pro celý Zlínský kraj. Funkce zásobování vodou bude zajištěna propojením vodárenských soustav,“ popisuje generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Ze souboru studií také například vyplynulo, že navržené řešení hráze bude bezpečné a zvládne převést i tzv. desetitisíciletou povodeň, dále pak že dopravu materiálů na stavbu hráze lze řešit vlakovou dopravou tak, aby nebyly okolní obce zatíženy provozem nákladních aut. Pozornost věnovalo Povodí Moravy i kvalitě vody. Dojde tak k vybudování nových oddílných kanalizací v dotčených obcích, odvedení a vyčištění splaškových vod zcela mimo povodí nádrže. Společně s tím dojde k výstavbě několika malých vodních nádrží, revitalizací krajinných prvků a přírodě blízkých opatření v zájmovém území. Tyto záměry jsou připravovány samostatně a budou realizovány zcela nezávisle na jiných opatřeních. „Pozitivní vliv na kvalitu vody bude mít bohatý komplex revitalizačních a přírodě blízkých opatření, které kromě kvality vody zvýší retenční funkci krajiny, zlepší celkovou úroveň životního prostředí v oblasti a podpoří schopnost krajiny odolávat klimatickým výkyvům, zejména stále častěji se vyskytujícím extrémním suchým obdobím,“ vysvětluje Gargulák.