Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala při prezentaci závěrečné zprávy o povodni z června loňského roku znovu odmítl kritiku, že Povodí Vltavy chybně regulovalo Vltavskou kaskádu. „I podrobné vyhodnocení fungování kaskády potvrdilo, že kaskáda při povodni splnila svůj účel a že v rámci stávající legislativy a předpisů nemohla být manipulována jinak nebo lépe,“ řekl Petr Kubala a připomněl, že: „Vltavská kaskáda nemůže zadržet velkou povodeň, může pouze o určitou dobu oddálit její nástup a poskytnout tak městům a obcím více času na evakuaci a vybudování protipovodňových opatření.“
Ochrana před povodněmi je jen jedním z účelů Vltavské kaskády. Vybudována byla především kvůli nadlepšování průtoku na dolním toku Vltavy, pro akumulaci vody pro období sucha a pro výrobu elektřiny.
Po ničivé povodni z června loňského roku se objevila řada názorů, že v důsledku změny klimatu se zvyšuje pravděpodobnost častějšího výskytu velkých povodní s velmi rychlým nástupem, jakou byla loňská povodeň, a že je třeba těmto novým podmínkám přizpůsobit regulaci Vltavské kaskády. „Stejný požadavek jsme slyšeli od řady starostů měst a obcí, postižených loňskou povodní. Proto jsme se rozhodli vypracovat podklady, na základě kterých by bylo možné změnu priorit Vltavské kaskády seriózně posoudit,“ řekl Petr Kubala.
Povodí Vltavy si je vědomo, že každá změna priorit Vltavské kaskády ve prospěch ochrany před povodněmi může negativně ovlivnit zabezpečení požadavků na odběry vody, hygienické průtoky, průmysl, zemědělství, životní prostředí a turistický ruch. „Tato změna by se dotkla řady lidí a subjektů, a proto nemůže být provedena bez diskuze s nimi, bez vyhodnocení dopadů na ně a bez toho, aby změnu těchto priorit schválila vláda ČR, nebo se k ní vyjádřila všechna dotčená ministerstva,“ řekl Petr Kubala.
Povodí Vltavy proto zadalo ČVUT vypracování studie, která má prověřit strategické řízení Vltavské kaskády a parametrů manipulačních řádů. V této studii budou porovnány vstupní parametry a požadavky na Vltavskou kaskádu, na základě kterých byla vyprojektována, se současným stavem. Bude tedy hodnoceno, zda Vltavská kaskáda může zvýšit svoji retenční schopnost pro případ povodně (trvale snížit hladinu některých přehrad), aniž by ohrozila ostatní funkce kaskády, tedy především: zajištění odběrů vody, zásobování průmyslových podniků a zemědělců vodou, udržení kvality vody ve Vltavě, dodržení požadavků energetiků na výrobu elektřiny a udržování splavnosti Vltavy na dolním toku. Pokud se ukáže, že je možné hladiny v některých přehradách kaskády snížit, ČVUT prověří, jak by takto nastavená Vltavská kaskáda dokázala ovlivnit padesátiletou a stoletou povodeň na Vltavě kombinovanou s různě velkými povodněmi na Sázavě a Berounce. "Teprve tyto propočty ukážou, zda by snížení hladin na některých přehradách Vltavské kaskády mělo reálný dopad na průběh povodní," řekl Petr Kubala a dodává: "ČVUT jsme také zadali, aby spočítalo krajní variantu, o které se často mluví, tedy jak by se změnil průběh povodní, kdybychom Orlickou přehradu drželi trvale prázdnou."
Na území o celkové rozloze 28 708 km² spravuje Povodí Vltavy, státní podnik více než 23 000 km vodních toků v hydrologickém povodí řeky Vltavy a v dalších vymezených hydrologických povodích, z toho je 5 470 km významných vodních toků, téměř 12 000 km určených drobných vodních toků a dalších téměř 5 700 km neurčených drobných vodních toků. Dále má právo hospodařit se 116 vodními nádržemi a 9 poldry, z toho je 31 významných vodních nádrží, 20 plavebními komorami na Vltavské vodní cestě, 48 pohyblivými a 295 pevnými jezy a 19 malými vodními elektrárnami.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
