Před 25 lety se připojila česká železnice k západoevropské síti komfortních vlaků, přijel první vlak EuroCity „Antonín Dvořák“

4. 6. 2016 14:06

Před 25 lety se připojila česká železnice k západoevropské síti komfortních vlaků EuroCity. Dne 2. června 1991 přijel z Vídně do Prahy první spoj EuroCity „Antonín Dvořák“. V roce 1991 mu trvala cesta mezi Vídní a Prahou téměř 5 hodin a svým cestujícím nabízel neobvyklý komfort, například klimatizované vagóny nebo jen 6 míst v oddíle 2. třídy. Za takové pohodlí ale cestující připláceli 50 Kčs. Dnes jsou tyto služby, a mnohé další navíc, k dispozici bez příplatků nejen ve vlacích EuroCity, InterCity, ale stále častěji také v běžných rychlících.

Před 25 lety se připojila česká železnice k západoevropské síti komfortních vlaků, přijel první vlak EuroCity „Antonín Dvořák“
Foto: red
Popisek: ČD - logo
reklama

První byl Antonín Dvořák

Zapojení Československa a tehdejších Československých státních drah (ČSD) do prestižní mezistátní sítě EuroCity byl 2 roky po „sametové revoluci“ velký úspěch. Na vlaky EuroCity byly kladeny velmi vysoké nároky a ČSD pro ně neměly ani vhodné vozy, ani rychlost na tratích nesplňovala evropské parametry. Až na několik kilometrů na Moravě s rychlostí 140 km/h byla maximem jen „sto dvacítka“ a průměrná rychlost i těch nejrychlejších vlaků na hlavních tratích se pohybovala pouze kolem 60 až 70 km/h.

První vlak EuroCity pojmenovaný po slavném skladateli „Antonín Dvořák“ přijel do Prahy 2. června 1991 krátce po poledni. Byl sestaven z rakouských klimatizovaných oddílových vozů 1. a 2. třídy a rekonstruovaného restauračního vozu ČSD. Jednalo se o první rekonstrukci našich vozů na parametry srovnatelné s Evropou, byť v té době ještě bez klimatizace nebo kotoučových brzd. Souprava tak hned od počátku nabídla dosud nevídaný komfort na našich tratích, a to přesto, že v té době ještě nebyla vybavena ani dnes běžnými elektrickými zásuvkami natož Wi-Fi.    

„Antonín Dvořák“ byl také rychlostním rekordmanem. Trať Vídeň – Praha dlouhou 407 kilometrů ujel ve svém prvním roce za 4 hodiny a 58 minut, v opačném směru dokonce ještě o 7 minut rychleji. Průměrná rychlost tak vyskočila na 82, resp. 84 km/h. ČSD tehdy získaly výjimku pro splnění rychlostního limitu 90 km/h kvůli směrově a sklonově náročné trase přes Vysočinu. Cestující si ale museli za takový komfort a rychlost připlatit 50 Kčs.

25 let s komfortními vlaky EuroCity

Na další vlaky EuroCity jsme si ale museli počkat do roku 1993, kdy byly v kategorii EuroCity zavedeny spoje „Sobieski“ Varšava – Vídeň, „Albert Einstein“ Praha – Mnichov – Curych – Bern / Interlaken, „Comenius“ Praha – Berlín, „Vindobona“ Berlín – Praha – Brno – Vídeň, „Hungaria“ Hamburk – Berlín – Praha – Brno – Bratislava – Budapešť a „Porta Bohemica“ Praha – Berlín – Hamburk. To byl již základ budoucí středoevropské sítě tzv. eurotaktu komfortních vlaků, které začaly v dalších letech přibývat i na dalších tratích. V roce 1993 však byly stále sestaveny hlavně ze zahraničních osobních vozů ze Švýcarska, Rakouska, Německa a Polska, protože ČD stále nedisponovaly vhodnými vozy na sezení. Výjimkou byly jen modernizované restaurační vagóny, které jsme dodávali do většiny vlaků. Bohatá gastronomická nabídka a příprava jídel z čerstvých surovin byla tehdy u našich sousedů velmi oceňována a naše restaurační vozy pravidelně vítězily v různých anketách a testech v západní Evropě při porovnání cateringových firem a jejich servisu.                     

V dalších letech postupně rostl počet vlaků a díky modernizovaným koridorům se začala zvyšovat také cestovní rychlost spojů EuroCity. Díky nákupu moderních expresních klimatizovaných vozů typu UIC Z1 pro rychlost až 200 km/h ve druhé polovině 90. let u společnosti Siemens mohly zařadit také ČD své vlastní osobní vagóny do mezinárodních vlaků nejvyšší kvality.

V roce 1996, 5 let od příjezdu prvního EuroCity, u nás jezdilo 10 párů vlaků této mezistátní kategorie a spojovaly Českou republiku s Vídní, Berlínem, Hamburkem, Mnichovem, Kolínem nad Rýnem a Frankfurtem nad Mohanem, Bratislavou, Budapeští, Varšavou, Paříží, Curychem a Bernem. Navíc je doplňovaly další komfortní vlaky InterCity zavedené u nás v roce 1992 a poskytující srovnatelný komfort jako vlaky EuroCity. Některé z nich byly vedeny na mezistátních linkách například na Slovensko nebo do Německa. O dalších 5 let později u nás jezdilo 14 vlaků EuroCity, v roce 2006 to bylo 16 párů spojů a v roce 2011 pak 19 párů vlaků a jeden mezistátní pár SuperCity. Mezi „silné“ roky s největším počtem vlaků EuroCity pak patřil například rok 2010, kdy bylo na našich tratích 26 párů EuroCity. Další rok ale byly některé z nich pouze na našem území z administrativních důvodů převedeny do kategorie Expres.

Od Dvořáka k railjetu

V letošním jízdním řádu má národní dopravce České dráhy zavedeno celkem 29 párů vlaků EuroCity a dalších 8 párů vlaků railjet, které představují další krok ve zvyšování komfortu a rychlosti na mezistátních linkách.

Na trati Praha – Vídeň nahradily klasické spoje EuroCity nové jednotky railjet. Ve srovnání s Antonínem Dvořákem před 25 lety nabízejí mnohem více komfortu. Cestující v 1. třídě mohou využít místa business, pro cestující s dětmi jsou vyhrazena místa se stolní hrou „Elfíkova cesta“ a děti si mohou krátit cestu také v tzv. dětském kinu. Vedle elektrických zásuvek mají cestující k dispozici Wi-Fi připojení k internetu a dokonce vlakový portál s informacemi a zábavou. Vlaky jsou navíc bezbariérové a sportovcům nabízejí přepravu jízdních kol.

Cestovní čas se oproti prvnímu EuroCity „Antonín Dvořák“ zkrátil asi o hodinu a cestovní rychlost se zvedla přibližně o čtvrtinu na více než 100 km/h. Oproti jednomu páru vlaků EuroCity za den před 25 lety je dnes v nabídce mezi Vídní a Prahou 7 párů vlaků v pravidelném dvouhodinovém intervalu.       

EuroCity nahradily slavné transevropské expresy TEE

Síť komfortních a velmi rychlých vlaků EuroCity začala fungovat 31. května 1987 v rámci zemí Evropské unie, Rakouska a Švýcarska. EuroCity v mezistátní dopravě nahradily síť luxusních vlaků Trans Europ Express, které byly sestaveny pouze z vagónů 1. třídy a propojovaly západní Evropu od roku 1957. Jejich počet od konce 70. let rychle klesal a v 80. letech definitivně skončily pod tlakem letecké a automobilové konkurence.

Reakcí železnic na leteckou a silniční dopravu byl nový celoevropský systém EuroCity, ve kterém dráhy nabídly služby široké veřejnosti včetně rodin s dětmi, studentů nebo seniorů zařazením vozů 2. třídy. Na mnoha linkách začaly jezdit vlaky po celý den v pravidelných intervalech.

Síť EuroCity startovala s 64 páry vlaků, z toho 9 párů bylo nočních. Pro ně byla v roce 1993 zavedena samostatná kategorie EuroNight. Vlaky EuroCity na svém počátku obsluhovaly více než 200 významných hospodářských, politických a kulturních center Evropy. Byly sestaveny z klimatizovaných vozů 1. a 2. třídy a obsahovaly také vozy restaurační. Jejich rychlostní limit byl stanoven na 90 km/h. Výjimka se vztahovala pouze na spoje jedoucí v náročných horských podmínkách, např. v alpské oblasti, nebo využívajících trajektovou dopravu. Velké množství vlaků EuroCity však od samého počátku dosahovalo průměrné rychlosti přes 100 km/h. V roce 1988 prorazil první vlak EuroCity „Lehár“ „železnou oponu“, když zahájil provoz na trati Vídeň – Budapešť. Od června 1991 pak začaly jezdit vlaky EuroCity nejen do České republiky, ale také do bývalé Německé demokratické republiky (Berlín, Lipsko, Drážďany) a do tehdejší Jugoslávie (Lublaň, Záhřeb).

Od konce 90. let jsou ale i vlaky EuroCity postupně nahrazovány na některých linkách novějšími rychlovlaky a novými produktovými značkami jako jsou TGV, Thalys, ICE nebo railjet.     

Srovnání cestovních časů na vybraných mezistátních linkách před 25 lety a v současnosti

 

1991

2016

Praha – Vídeň

4 h 51 min.1

3 h 59 min.4

Praha – Berlín

5 h 17 min.2

4 h 31 min.5

Praha – Bratislava

4 h 57 min.

3 h 58 min.

Praha – Budapešť

8 h 18 min.

6 h 43 min.

Praha – Varšava

10 h 25 min.3

7 h 41 min.

Praha – Žilina

5 h 50 min.

 4 h 35 min.6

Praha – Košice

9 h 21 min.

7 h 22 min. 6

 

1 v Praze nádraží Holešovice 

2 v Praze nádraží Holešovice, v Berlíně nádraží Lichtenberg, většina vlaků měla cestovní čas okolo 6 hodin

3 v provozu pouze přímé noční spojení

vlak railjet

5 z Prahy Holešovic 4 h 22 min.

6 vlak SC Pendolino

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Tisková zpráva
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Akademie věd: Další oběť epidemie - střídání letního a zimního času zatím zůstává

12:48 Akademie věd: Další oběť epidemie - střídání letního a zimního času zatím zůstává

O víkendu jsme ručičky na cifernících posunuli o jeden dílek nazpět, neděle tím pádem byla o hodinu …