Ústav makromolekulární chemie Akademie věd na pražských Petřinách je zážitek sám o sobě. Návštěvník zde totiž neprochází jen špičkovým vědeckým pracovištěm, ale zároveň unikátní poválečnou architektonickou památkou. Vznikla v první polovině 60. let, kdy se osmipatrové prosklené budově ještě přezdívalo mrakodrap. V rámci svých cest po jednotlivých institutech si „vědecký mrakodrap“ nyní prohlédli předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová a místopředseda Zdeněk Havlas.

Ve stopách Wichterleho

Impozantní stavbu v modrozelených odstínech navrhl známý architekt Karel Prager, který ve svém projektu využíval odvážných konstrukčních řešení a spolupracoval na něm se zakladatelem ústavu Otto Wichterlem. Památku vynálezce měkkých kontaktních čoček ostatně připomíná u vstupu do budovy bronzový strom s čísly všech jeho uznaných patentů. A pak je tu také tenisový kurt, který si nadšený tenista Wichterle přál v areálu vybudovat. Ten bude nicméně muset ustoupit naléhavějším potřebám ústavu – pracoviště s 287 zaměstnanci se nachází ve čtvrti parkovacích zón, což komplikuje dopravu zejména mimopražským vědcům.

Vědkyně Olga Janoušková představuje vedení AV ČR biomedicínské laboratoře

„Bohužel budeme muset kurt zrušit, na jeho místě plánujeme parkoviště, které pomůže mnoha přespolním zaměstnancům,“ říká ředitel Jiří Kotek. Ústav pokračuje v duchu Wichterleho odkazu a zaměřuje se na vývoj nových polymerních materiálů, které se staly základem moderního světa – obklopují nás v podobě kontaktních čoček, ale také plastů, pneumatik či platebních karet. Ústav přitom v rámci Akademie věd patří k těm „nejpilněji“ patentujícím, mezi aktivní licence patří například kloubní náhrady se zvýšenou životností či recyklace odpadních polyuretanových pěn.

Občas se polymerní materiály objevují i v nečekaných souvislostech, jak ukazuje i vyvinutý materiál pro takzvaná zradidla zvěře, která mají volně žijící zvířata odradit od toho, aby vběhla mezi auta. Účinná látka se přitom vstřikuje do biologicky rozložitelné polyuretanové pěny.