Byla to atmosférická stanice Křešín na Českomoravské vysočině, experimentální pracoviště Domanínek, laboratoře v brněnském sídle ústavu i stanice Lanžhot v lesích při hranicích s Rakouskem – až na to, že k obhlídce posledně jmenovaného došlo pouze „shůry“. Vedení Akademie věd totiž pozorovalo Lanžhot z moderního turbovrtulového letounu Lidka, který též patří do majetku ústavu.

„Lepší den pro prohlídku jsme si nemohli přát, slunce se prodíralo skrz cáry mlhy a stožár na Křešíně vypadal, jako by ho někdo vymodeloval,“ pochvaloval si ředitel ústavu Michal V. Marek. Do Křešína se předsedkyně Zažímalová dostala ještě před osmou hodinou ranní, a pokud by vystoupala až do posledního pochozího bodu ve výšce 230 metrů (z celkových 250 metrů), měla by na dlani zřejmě celou republiku.

Předsedkyně Eva Zažímalová v letounu nad dolnomoravskými lesy

„Tuhle vyhlídku jsem si bohužel nechala ujít, výšky nemám zrovna v oblibě. Ale paradoxně mi nevadí, když jsem v letadle,“ zavtipkovala předsedkyně s narážkou na plánovaný odpolední program. Stožár přitom slouží jako „národní monitorovací bod“: v různých výškách se tu sledují koncentrace skleníkových plynů či aerosolů a měří se tlak, teplota, vítr či vlhkost vzduchu. Zařízení je součástí sítě atmosférických stanic evropské výzkumné infrastruktury ICOS neboli Integrated Carbon Observation System.

Vědec Otmar Urban ukazuje, jak funguje 3D skener fluorescence

Sucho v letokruhu

Ještě během dopoledne se výprava přesunula do sto kilometrů vzdáleného Domanínku, kde funguje experimentální pracoviště ekofyziologie rostlin, a poté již následovaly „centrální“ laboratoře v Brně. V moderním, architektonicky oceňovaném pavilonu, pojmenovaném po slavném ekofyziologovi Paulovi G. Jarvisovi, se například zkoumá vliv stresujících faktorů na růst vegetace, jako je zvýšené UV záření, teplota, vlhkost či naopak sucho, a sledují se obranné mechanismy, jaké si rostliny vytvářejí. Tento týden ostatně začíná spolupráce ústavu s vědci z Max Planckova institutu.

Mezi oblasti výzkumu patří i zkoumání letokruhů stromů, kde vědci vysledovali pravidelné, zhruba čtyřicetileté střídání period sucha. „Jedno z těch největších nastalo v 16. století. V té době se na území Moravy údajně pěstovaly fíky,“ podotýká Otmar Urban, který se analýzami zabývá. 

Vedení Akademie na návštěvě v brněnském sídle CzechGlobe, napravo ředitel ústavu Michal V. Marek

S Lidkou nad mraky

Z laboratoří se pak pokračovalo na brněnské letiště, kde v jednom z hangárů „parkuje“ špičkově vybavené, monitorovací letadlo Lidka. Přišlo na 65 milionů korun. Typově jde o americký „grand caravan“, který byl v Německu speciálně upraven pro monitorovací účely. Je mimo jiné vybaven citlivými senzory i radarem, který je do vzdálenosti šedesáti mil schopen určit jádro bouřky. Vybavení letadla umožňuje sběr dat na mnoha úrovních, díky tomu vznikla i „termomapa“ města Brna – slouží k jasné identifikaci míst, která se nejvíce přehřívají a která jsou naopak nejvíc úniková.

Místopředseda AV Zdeněk Havlas při jízdě usedl vedle pilota

„Tak a jdeme na to,“ zavelel pilot Karel Holouš a letadlo najelo na dráhu 27. Modrobílá Lidka pak plavně vystoupala nad inverzní hranici a pak už se jen ve výšce čtyř set metrů vlnila nad nádherně zbarvenými pálavskými vinohrady a lužními lesy. Teprve když se dostala nad dolnomoravský Lanžhot, udělala ostrou otočku. „To abychom náhodou nepřeletěli k rakouským nebo slovenským sousedům,“ usmíval se pilot.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR