Představitelka MIFI seznámila české studenty s evolucí a novými trendy vývoje reaktorů VVER

01.11.2017 12:40

Ve dnech 26. a 27. října 2017 proběhly na Vysokém učení technickém v Brně a Západočeské univerzitě v Plzni přednášky věnované reaktorům VVER. Studenty s bezpečnostními systémy těchto reaktorů a moderními ruskými jadernými elektrárnami typu VVER-1200 generace III+ seznámila Olga Momot, docentka Obninského ústavu jaderné energetiky spadajícího pod jadernou univerzitu MIFI.

Představitelka MIFI seznámila české studenty s evolucí a novými trendy vývoje reaktorů VVER
Foto: Archiv podniku.
Popisek: Dva nové bloky Novovoroněžské jaderné elektrány s reaktory VVER-1200.

Podobné přednášky na českých vysokých školách proběhly již poněkolikáté a konají se v rámci dlouhodobé spolupráce s ruskou korporací pro atomovou energii Rosatom.

Lektorka z MIFI představila studentům historii reaktorů VVER: vznik prvních reaktorů tohoto typu, jejich vývoj a rozvoj jejich použití ve světě. Uvedla, že první reaktor typu VVER byl uveden do provozu v roce 1964 v ruské jaderné elektrárně Novovoroněžská a v té době šlo o nejvýkonnější jaderný reaktor na světě. „Od té doby jsou prototypy všech nových typů reaktorů VVER tradičně stavěny právě v Novovoroněžské elektrárně. Patří mezi ně i reaktor VVER-1200, který se v únoru 2017 stal prvním reaktorem generace III+ v komerčním provozu,“ řekla Olga Momot.

Dodala, že v současnosti patří reaktory typu VVER mezi nejbezpečnější a nejspolehlivější jaderné reaktory na světě a jejich efektivitu dokazuje dlouhý provoz bez jediné vážné havárie. Celkově tento typ reaktorů odpracoval celkem 1500 reaktorroků.

Reaktory typu VVER pracují v obou českých jaderných elektrárnách, Dukovany a Temelín, a také v jaderných elektrárnách Jaslovské Bohunice a Mochovce na Slovensku, Paks v Maďarsku, Loviisa ve Finsku, Kozloduj v Bulharsku ad. Kromě Evropy moderní ruské jaderné elektrárny typu VVER používá také Indie, Čína a Írán.

Olga Momot podrobně seznámila studenty s reaktorem VVER-1200 a uvedla, že co do provozovaných typů jde o nejbezpečnější a nejspolehlivější jaderný reaktor na světě, který plně odpovídá bezpečnostním požadavkům přijatým po fukušimské havárii.

Velká pozornost byla věnována také bezpečnosti těchto reaktorů. Osobitostí reaktorů VVER-1200 je spojení aktivních a pasivních bezpečnostních systémů. Bloky mají dvojitou ochrannou obálku, pasivní systém odvodu tepla do atmosféry a lapač taveniny. Díky těmto systémům zůstane jaderná elektrárna v bezpečném stavu, i když v okolí zuří přírodní katastrofy (zemětřesení, tornádo apod.), nebo když na ni dopadne letadlo.

Bloky tohoto typu se v současnosti staví v jaderných elektrárnách Leningradská II v Rusku a Ostrověcká v Bělorusku a výstavba se připravuje v maďarské JE Paks II, ve finské JE Hanhikivi, v turecké JE Akkuyu a v bangladéšské JE Rooppur.

Protože nejnovějšími energetickými reaktory v Česku jsou VVER-1000 v JE Temelín, zajímaly studenty rozdíly mezi VVER-1000 a modernějšími VVER-1200. Zajímali se o zlepšení provozních parametrů palivových kazet a o technická řešení, která umožnila zvýšit výkon a tepelnou účinnost bloku typu VVER-1200.

Studenti se zajímali rovněž o perspektivní projekty Rosatomu. Ptali se na reaktory typu VVER-TOI a na rozdíly oproti typům VVER-1200 a VVER-1000.

„Jsme rádi, že před našimi studenty vystoupila odbornice z ruského výzkumného ústavu a že tímto pokračuje naše spolupráce s Rosatomem. Prezentující studentům doplnila výklad o jaderných reaktorech konkrétními příklady jaderných reaktorů a seznámila studenty s moderními projekty,“ říká Jan Zdebor, proděkan pro spolupráci s praxí fakulty strojní ZČU v Plzni.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

SÚKL: MUDr. Tomáš Boráň byl jmenován ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv

20:48 SÚKL: MUDr. Tomáš Boráň byl jmenován ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv

Ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv se 1. května 2024 stal MUDr. Tomáš Boráň. Na základě vý…