Premiér Sobotka po jednání označil české předsednictví za úspěšné: „České předsednictví bylo velmi dynamické, intenzita setkávání předsedů vlád Visegrádské skupiny dosáhla mimořádné úrovně, za dvanáct měsíců jsme hostili celkem čtyři summity na úrovni předsedů vlád. Dominantním tématem se stala uprchlická krize, podařilo se ale realizovat také řadu dlouhodobých aktivit regionu. Visegrádská skupina například zaujala silnou společnou pozici k projektu energetické unie a na ni navázanou energetickou bezpečnost. Věnovali jsme se také prohlubování jednotného trhu a za úspěšnou oblast visegrádské spolupráce považuji podporu moderních technologií, digitalizace a inovací.“

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka, předsedkyně vlády Polska Beata Szydlová, předseda vlády Maďarska Viktor Orbán a předseda vlády Slovenska Robert Fico kromě diskuse o výsledcích končícího českého a programu nastupujícího polského předsednictví jednali hlavně o tématech Evropské rady, která se koná 28.–29. června. Předsedové vlád zemí V4 vyzvali k setrvání Velké Británie v Evropské unii, odmítli návrh EK na reformu azylového systému obsahující redistribuční mechanismus založený na povinné a automatické bázi a požádali Evropskou komisi, aby předložila návrh efektivního společného evropské řešení krize na trhu se zemědělskými komoditami, zejména mlékem a vepřovým masem. Tématem rozhovorů byla také příprava summitu NATO, který se uskuteční 8.–9. července ve Varšavě. Výsledky jednání jsou shrnuty ve společném prohlášení, které předsedové vlád přijali.