Podle studie společnosti IDC (International Data Corporation) vzroste do roku 2020 celosvětově objem dat na padesátinásobek v porovnání s rokem 2011. Využívání a ukládání takto velkých objemů informací nesouvisí pouze se samotným úložným prostorem, ale i s rozhodováním, která data zálohovat, která archivovat a také jak zajistit přístup k datům kdykoli a odkudkoli.

Více než polovina dat nebude nikdy využita

Klíčem k řešení otázky uchování velkých objemů dat je míra jejich využitelnosti. Podstatná část uložených dat, ať už se jedná o data osobní či pracovní, nebude nikdy potřeba. Pro nastavení efektivního zálohování a archivace je proto klíčová otázka vyhodnocování, co je nutné zachovat a co může být z datového úložiště po využití odstraněno. Veškerá data je proto nejprve nutné rozdělit na dvě skupiny: data s určitou emocionální nebo materiální hodnotou a ta bez ní.

Míra zabezpečení (z pohledu rizika ztráty nebo odcizení) by měla být přímo úměrná této hodnotě. Běžný uživatel dnes často spravuje rodinný archiv fotografií pouze v digitální podobě, jeho ztráta je přitom penězi nevyčíslitelná. Firmy spravují data, jejichž hodnota je naopak často velmi přesně vyčíslitelná. Robustní řešení pro zajištění digitálních dat proto hraje stále větší roli.