Údaje pocházejí z výzkumu, který proběhl technikou osobních interview ve dnech 13.–23. 8. 2015 na reprezentativním vzorku 924 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem. Zadavatelem výzkumu je ppm factum research.
V souvislosti s aktuálním poločasem funkčního období prezidenta republiky se společnost ppm factum research ve svém posledním výzkumu zaměřila i na příští prezidentské volby, a to s ohledem na diskuse o možné opětovné kandidatuře Miloše Zemana a o jménech potenciálních adeptů na prezidentský úřad.
Na otázku, zda by Miloši Zemanovi – pokud by kandidoval – dali v příštích volbách svůj hlas, reaguje třetina občanů (33 %) kladně, 56 % záporně a 11 % neví, zda by ho volilo. Na základě této kvantifikace lze soudit, že Miloš Zeman si v zásadě udržuje svůj okruh příznivců v rozsahu, v jakém byl zvolen ve 2. kole prezidentských voleb – tehdy mu dalo hlas 32 % všech oprávněných voličů. Tento okruh se pochopitelně rekrutuje především z těch občanů, kteří Zemana volili v roce 2013 v prvním kole (z nich by mu v příštích volbách dalo hlas, rozhodně nebo spíše, 80 %) nebo mu dali hlas v kole druhém (z nich by současného prezidenta volilo 70 %). Určitý počet hlasů by mohl získat i od lidí, kteří se minule 2. kola neúčastnili – 17 % z nich by ho rozhodně nebo spíše volilo. Z tábora těch, kteří hlasovali pro K. Schwarzenberga, by Zemanovi dalo hlas jen 5 %.
Mezi častější příznivce Miloše Zemana patří lidé s nižším hrubým příjmem domácnosti a zejména vyšší věkové skupiny. Zatímco mezi mladšími občany ve věku do 44 let by současnému prezidentovi dal svůj hlas, rozhodně nebo spíše, asi každý pátý, mezi 45-59letými je to dvojnásobný podíl a mezi seniory od 60 let by ho volil každý druhý.
Z hlediska volebních preferencí patří do okruhu potenciálních voličů Miloše Zemana častěji příznivci KSČM (60 % z nich by mu dalo hlas) a ČSSD (58 %). V elektorátech dalších stran je Zemanova podpora zřetelně nižší. Mezi stoupenci KDU-ČSL by ho volilo 36 %, ANO – 27 %, ODS – 12 %, TOP 09/STAN – 9 %. (Údaje za příznivce ODS a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému zastoupení ve výběrovém souboru pouze orientační.)
Respondenti měli uvést také osobnosti, které by podle nich měly kandidovat v příštích prezidentských volbách a kterým by dokázali dát hlas. Kromě současného prezidenta lidé uvádějí A. Babiše (7 %), J. Fischera (6 %), dále K. Schwarzenberga, J. Dienstbiera, T. Okamuru atd. – blíže viz následující graf. Obecně lze konstatovat, že v odpovědích respondentů se objevují hlavně jména bývalých prezidentských kandidátů. Výjimkou je již jmenovaný Andrej Babiš, dále se 3 % premiér Bohuslav Sobotka a s četnostmi okolo 1 % další osobnosti, které se objevují v mediálních diskusích o příštích kandidátech: Tomáš Halík a Zdeněk Škromach.
Podpora minulých prezidentských kandidátů se rekrutuje zejména z okruhů lidí, kteří je volili před půldruhým rokem. Andreje Babiše jmenovali častěji ti občané, kteří tehdy v 1. kole dali hlas Janu Fischerovi (16 % z nich) a ve druhém kole Karlu Schwarzenbergovi (11 %).
Lidé, kteří minule ve 2. kole volili M. Zemana, nyní nejčastěji jmenují jako „svého kandidáta“ opět současného prezidenta (23 % z nich), dále J. Fischera (9 %), A. Babiše (7 %), J. Dienstbiera (5 %) a T. Okamuru (4 %). Ti, kteří hlasovali pro K. Schwarzenberga, uvádějí opět jeho (13 %), dále A. Babiše (11 %), J. Fischera (6 %), J. Dienstbiera (5 %), T. Fischerovou a T. Okamuru (po 4 %). Vezmeme-li v úvahu, že K. Schwarzenberg velmi pravděpodobně příště kandidovat nebude, je zatím největším „favoritem“ jeho bývalých příznivců Andrej Babiš.
Pokud jde o souvislost jmen možných kandidátů se stranickými preferencemi, není překvapením, že M. Zemana výrazně častěji než ostatní uváděli příznivci ČSSD (21 %) a KSČM (22 %), A. Babiše stoupenci hnutí ANO (24 %).
Pozn.: 51 % respondentů nedokázalo uvést žádné jméno možného kandidáta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
