Na evropském kontinentu byl divoký kůň člověkem bohužel vyhuben, díky izolaci Britských ostrovů však v drsném prostředí Exmooru přežili divoce žijící koně, kteří původním divokým koním Evropy odpovídají nejenom vzhledem, ale i řadou genetických znaků. A především se u nich zachovaly všechny „divoké“ vlastnosti nutné pro život bez lidské péče.
Právě kombinace unikátních vlastností, nenáročnosti, autentického vzhledu a schopnosti celoroční venkovní pastvy bez potřeby přikrmování a jiné péče, činí z divokých koní z Exmooru nejvhodnější zvířata pro nejekologičtější péči o přírodně cenná území.
„Jsme rádi, že se naplňuje cíl našeho projektu a potomci divokých koní z první, pilotní rezervace ve středočeských Milovicích budou přispívat k péči o další biologicky cenné lokality v České republice. V ochranářsky vyspělých zemích je tento přístup stále oblíbenější, například jen v Nizozemí a Belgii pomáhají divocí koně z Exmooru s ochranou již zhruba tří desítek rezervací, včetně národních parků. Je určitě dobře, že na mapě České republiky přibudou díky České společnosti ornitologické a JARO Jaroměř další dvě místa, kde se divocí koně objeví, a Česko tak sníží ztrátu, kterou má v tomto ohledu za západní Evropou,“ vysvětluje Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina.
„Přírodní památka Na Plachtě a Ptačí park Josefovské louky patří mezi nejznámější přírodní území Východních Čech. Spojení unikátních zvířat s unikátní přírodou je proto obrovským svátkem všech milovníků zvířat a přírody a zároveň obrovským úspěchem i výkladní skříní východočeské ochrany přírody,“ vysvětluje David Číp, ochranář a předseda Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř a zároveň jeden ze zakladatelů Koalice proti palmovému oleji. Koně zde budou přirozeným způsobem napomáhat udržování vzácných přírodních stanovišť. „Příjezd divokých koní bude patrně jeden z přelomových okamžiků v naší snaze o vytvoření co nejlepších podmínek pro obnovu hnízdění vzácných ptáků mokřadních luk – tedy hlavního cíle projektu Ptačího parku Josefovské louky. Celá řada studií, ale i našich vlastních zkušeností ze zahraničí vyznívá zcela jasně. Dostatek vody v kombinaci s přirozenou pastvou velkých kopytníků – to je nejlepší recept na záchranu vzácných až kriticky ohrožených mokřadních ptáků,“ popisuje svá velká očekávání Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické.
„Přijďte s námi proto tento krásný, historický a slavnostní okamžik důstojně oslavit a přivítat 20. ledna 2018 ve Východních Čechách divoké koně z Exmooru s úctou, pokorou i omluvou za to, jak jsme se k jejich předkům zachovali,“ lákají na svých webových stránkách hlavní organizátoři.
Organizátory akce jsou Český svaz ochránců přírody JARO Jaroměř, Česká společnost ornitologická a Česká krajina jako jedni z mnoha členů Koalice proti palmovému oleji, která spojila návrat divokých koní do Východních Čech s Dnem proti palmovému oleji, dále např. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Zoo Dvůr Králové nad Labem, Muzeum východních Čech v HK a mnoho dalších – celkem se na této akci podílí přes čtyřicet různých subjektů.
Divocí koně do lokalit Josefovské louky a Na Plachtě bezplatně zapůjčila společnost Česká krajina. Zvířata jsou potomky zakládajícího stáda, které bylo přivezeno do rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích v roce 2015 v rámci projektu financovaného z Operačního programu životní prostředí.
Přirozená pastva velkých kopytníků vytváří mozaiku různorodých stanovišť, kterou nedokáže napodobit jiný typ péče, jako je například kosení nebo pastva domácích zvířat. Proto je vhodná pro údržbu rozsáhlejších území, kde pomáhá k návratu kvetoucích bylin a na ně vázaných druhů motýlů a dalších organismů. Aktivní management je naopak nezbytný u menších ploch, které jsou pro stáda kopytníků příliš malé.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
