Prvního zubřího kluka pokřtil benátecký místostarosta, jméno pomohli vybrat studenti z Vídně

24.09.2017 18:57

První sameček zubra evropského, který se letos narodil v rezervaci velkých kopytníků, má od včerejška jméno. Společně ho pokřtili místostarosta Benátek nad Jizerou Pavel Štifter a ředitel Správy městských lesů Benátky nad Jizerou Karel Bendl, jehož společnost zajišťuje v rezervaci chovatelský dohled.

Prvního zubřího kluka pokřtil benátecký místostarosta, jméno pomohli vybrat studenti z Vídně
Foto: Česká krajina
Popisek: Turbulent Knight neboli Nezkrotný rytíř, první letošní sameček zubra evropského

Zubří kluk dostal jméno Turbulent Knight, neboli Nezkrotný rytíř. Jméno pomohli vybrat studenti z Americké mezinárodní školy ve Vídni, kteří projekt před časem finančně podpořili. „Jejich příspěvek projekt získal v době, kdy se potýkal s finančními potížemi. Také proto pro nás byla pomoc vídeňských studentů dvojnásob cenná,“ poděkoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Studenti si jako odměnu za svoji podporu vybrali možnost zvolit jméno pro prvního samečka zubrů, který se v rezervaci narodí. Líbilo se jim jméno Knight, tedy Rytíř. Protože rezervace pak dostala z mezinárodní plemenné knihy přidělenou zkratku TU pro všechna zubří mláďata, která se tam narodí, bylo doplněno ještě o přívlastek Turbulent, tedy Nezkrotný.

Odkazy na rytíře s touto charakteristikou se objevují v odborné i krásné literatuře. Uvádí se například v Historii Maltézských rytířů od Whitwortha Portera, Sociálních dějinách rytířství od F. Cornishe, Dějinách reformace 16. století od J. H. Merle D'Aubigne, novele Panna, rytíř a jednorožec od Lindsay Townsendové nebo knize V kovářské výhni: Romance ze starého Norimberka od Georga Eberse.

V rezervaci v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou jsou zubři od konce roku 2015. Původní osmičlenná skupina tvořená jedním samcem a sedmi samicemi se zatím rozrostla o čtyři mláďata. První samička, kterou letos v únoru pokřtil ministr životního prostředí Richard Brabec a benátecký starosta Jaroslav Král jménem Tula, se narodila v roce 2016, další tři mláďata, jeden sameček a dvě samičky, pak v letošním roce.

Zubr je největším suchozemským savcem Evropy. Po první světová válce byl člověkem vyhuben v přírodě, zachránil ho však chov v zajetí. V oborách a zoologických zahradách tehdy zbylo pouhých dvanáct čistokrevných zvířat schopných reprodukce. Vzácnější, bělověžská linie zubra evropského, která je rovněž na pastvině u Benátek nad Jizerou, pochází dokonce z pouhých pěti zakladatelů. V současnosti žije na světě zhruba pět a půl tisíce zubrů. Pro záchranu druhu je třeba, aby jejich počet přesáhl alespoň deseti tisíc kusů. „Také proto je důležité, že se zubři v rezervaci rozmnožují,“ uvedl Karel Bendl.

Cílem rezervace není jen záchrana ohrožených zvířat, ale hlavně péče o vzácný, stepní biotop, který by bez přítomnosti velkých kopytníků postupně vymizel. „Sami můžete vidět, jak pěkně vypadají porosty uvnitř rezervace a jak chudé jsou za jejími hranicemi,“ upozornil Pavel Štifter, který je původní profesí biolog. Původně se mělkřtu zúčastnit také zpěvák skupiny Kamelot Roman Horký, kvůli zdravotním komplikacím však nakonec nemohl přijet a do rezervace se podívá v náhradním termínu.

Bývalý vojenský prostor je domovem velkých kopytníků od ledna 2015, kdy tam přijela první skupina divokých koní z anglického Exmooru. Později následovali ještě zubři a zpětně šlechtěná pratuři a také druhá skupina divokých koní.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz (ZDE) nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz (ZDE).

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

O společnosti Česká krajina
Ochranářskou společnost Česká krajina (více ZDE) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MHMP: Praha podá dvě žádosti o dotace z evropských fondů na vybudování dobíjecích stanic

10:04 MHMP: Praha podá dvě žádosti o dotace z evropských fondů na vybudování dobíjecích stanic

Hlavní město chce podpořit rozvoj elektromobility prostřednictvím dvou projektových záměrů. V případ…