Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové,

pěkné úterní odpoledne. Já si dovolím trochu neplánovaně navázat na kolegu pana předsedu Matěje Ondřeje Havla. Já jsem totiž byl tehdy coby předseda poslaneckého klubu účasten té delegace paní předsedkyně Pekarové Adamové. Tedy mohu tady tlumočit osobní zkušenost z této cesty a vše, co tady zaznělo, tak je naprostou pravdou.

Já musím říct a možná k tomu dodejme některé některé věci a v něčem bych, v jedné věci bych s panem předsedou nesouhlasil – já jsem přesvědčen že i kdyby tam pan předseda Miloš Vystrčil byl nucen nakonec kvůli naprostému nepochopení vlády České republiky, vlády Andreje Babiše letět standardní linkou, tak i v tom případě tam nepoletí jako fyzická osoba Miloš Vystrčil, občan České republiky, ale on tam samozřejmě poletí jako druhý nejvyšší ústavní činitel. A ta ostuda za to, že druhý nejvyšší ústavní činitel této země bude nucen letět bez tohoto logistického zajištění, tak půjde jenom za vládu Andreje Babiše, za nikým jiným.

O tom jsem opravdu bytostně přesvědčen a přijde mně to jako zcela nepochopitelný, zcela nepochopitelný šťouchanec, naschvál, snaha vymezit se, která vůbec nepomáhá ničemu, a to ani našemu zahraničnímu obchodu. Ta čísla tady padla jasně. A já si velmi dobře pamatuji, když jsme tehdy absolvovali tu cestu jako Poslanecká sněmovna, jak plné to letadlo bylo a bylo plné podnikatelů, ne politiků. Ano, bylo tam několik zástupců, respektive myslím tehdy jeden za poslanecký klub, pokud se nepletu, to se omlouvám, nedíval jsem se teď do podkladů, tam tehdy byl i zástupce poslaneckého klubu hnutí ANO na té cestě, ale to se omlouvám, aby mě nikdo nechytil za slovo, ale hlavně a primárně tam byli zástupci našich podnikatelů, našich vědců, univerzit. A těch jednání, které jsme během těch, jestli se nepletu, tří dnů tehdy na Tchaj-wanu absolvovali nespočet, tak nese ty plody dodnes.