Vážený pane předsedo, vážené paní ministryně, pane ministře, kolegyně a kolegové,

Česká televize, Český rozhlas se staly v posledních dnech, možná týdnech předmětem velké společenské debaty a zbytečně, zbytečně. Nikdo se vás o to, milá vládo, neprosil, debata o Českém rozhlase a České televizi přichází proto, že vy zmateně přistupujete s různými návrhy, které tady přednášíte v Poslanecké sněmovně, občas kuloárně, jako pan předseda Okamura, občas také vážně na tiskové konferenci, kde oznamujete změnu financování veřejnoprávních médií.

Ta situace jako taková je ale velmi přehledná. Veřejnoprávní média jsou financována z poplatků za televizní a rozhlasové vysílání, jsou financována tak, že to předčilo původní očekávání a kalkulace, které byly oběma médii vyhotovovány, a obě dvě média v současné době mají dostatek finančních prostředků na to, aby plnila svojí veřejnoprávní funkci.

V té chvíli ovšem přichází další aspekt. Je to volební bod, který se týká členů Rady České televize. Ve veřejném prostoru se objevila nahrávka, která samozřejmě může být dílem umělé inteligence a my v té chvíli určitě ctíme presumpci neviny. Já jsem ovšem přesvědčen, že v zájmu kredibility samotné České televize a veškerých rozhodovacích procesů je v zájmu Sněmovny, ale i v zájmu celé společnosti, aby volba členů Rady České televize v tuto chvíli neproběhla. My opravdu nemůžeme riskovat, že bude jméno Rady České televize, jejích členů, téhle instituce a České televize samotné poznamenáno možným úplatkářským skandálem.

Já se tedy hlásím stejně jako paní kolegyně Richterová přede mnou k tomu, abychom bod číslo 82, tedy tento jeden konkrétní volební bod vyřadili z pořadu dnešní schůze, pardon, této schůze, ne dnešní. Abychom si udělali jasno, jak na tom v současné chvíli jsme.