Vážený pane předsedo, vážené paní ministryně, pane ministře, kolegyně a kolegové,
Česká televize, Český rozhlas se staly v posledních dnech, možná týdnech předmětem velké společenské debaty a zbytečně, zbytečně. Nikdo se vás o to, milá vládo, neprosil, debata o Českém rozhlase a České televizi přichází proto, že vy zmateně přistupujete s různými návrhy, které tady přednášíte v Poslanecké sněmovně, občas kuloárně, jako pan předseda Okamura, občas také vážně na tiskové konferenci, kde oznamujete změnu financování veřejnoprávních médií.
Ta situace jako taková je ale velmi přehledná. Veřejnoprávní média jsou financována z poplatků za televizní a rozhlasové vysílání, jsou financována tak, že to předčilo původní očekávání a kalkulace, které byly oběma médii vyhotovovány, a obě dvě média v současné době mají dostatek finančních prostředků na to, aby plnila svojí veřejnoprávní funkci.
V té chvíli ovšem přichází další aspekt. Je to volební bod, který se týká členů Rady České televize. Ve veřejném prostoru se objevila nahrávka, která samozřejmě může být dílem umělé inteligence a my v té chvíli určitě ctíme presumpci neviny. Já jsem ovšem přesvědčen, že v zájmu kredibility samotné České televize a veškerých rozhodovacích procesů je v zájmu Sněmovny, ale i v zájmu celé společnosti, aby volba členů Rady České televize v tuto chvíli neproběhla. My opravdu nemůžeme riskovat, že bude jméno Rady České televize, jejích členů, téhle instituce a České televize samotné poznamenáno možným úplatkářským skandálem.
Já se tedy hlásím stejně jako paní kolegyně Richterová přede mnou k tomu, abychom bod číslo 82, tedy tento jeden konkrétní volební bod vyřadili z pořadu dnešní schůze, pardon, této schůze, ne dnešní. Abychom si udělali jasno, jak na tom v současné chvíli jsme.
My jsme avizovali jako opozice, že budeme všemi prostředky bránit tomu, aby k volbě členů Rady České televize došlo. Paní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá nezařadila dnes tyto body pevně na zítřek, toho jsme si vědomi. Zároveň ale chci upozornit i ostatní kolegyně a kolegy, kteří se tak nevyznají v proceduře a jsou tady třeba noví, že tyto body jsou zařazeny na tuto schůzi, tento volební bod je zařazen na tuto schůzi. Tedy my nemáme dnes pevné zařazení na zítra, to se zdá zatím jako vstřícný krok po tom, co my jako opozice jsme do veřejného prostoru pustili, že nechceme a uděláme všechno pro to, aby nedošlo k volbě členů Rady České televize.
Uváděli jsme dva možné postupy. Za prvé, vyřadit tento bod ze schůze, za druhé, což záleží samozřejmě na těch samotných kandidátech, aby z té volby odstoupili. A jenom upozorňuji, že právě vyřazení tohoto bodu ze schůze nám dává jistotu, že vládní koalice nepřijde zítra se zařazením bodu do programu a jenom neoddalujeme to, co my jsme avizovali, to znamená, veškerou naši aktivitu k tomu, aby bod nebyl zařazen, až na zítra.
Chcete, aby vypukla stávka v ČT?Anketa
Proto čistým řešením je to, že se přihlásíme k návrhu, který jsem chtěl přednést já, přede mnou tak udělala Olga Richterová, že bod číslo 82 z této schůze vyřadíme. Tím samozřejmě zajistíme hladký průběh projednávání, jsou iluzorní a falešné všechny argumenty, že my jako Starostové jsme se chtěli zbavit volebních bodů proto, že je tam zřízení vyšetřovací komise. Vůbec ne, to nenavrhujeme. Ať se vyšetřovací komise zítra ustanoví. S tím nemáme sebemenší problém.
Nám jde o jeden jediný bod. O bod číslo 82. To je Volba členů Rady České televize. Pokud tento bod bude vyřazen z pořadu této schůze, potom veškerá naše prohlášení do veřejného prostoru, která jsme dávali, odpovídají tomu, co jsme přislíbili. Nebudeme pokračovat v žádných obstrukcích, nebudeme zdržovat jednání ani dnes, ani zítra. Jenom upozorňuji, k tomu je opravdu potřeba, aby tenhle bod byl ze schůze vyřazen.
Já se vrátím ještě jednou k České televizi a Českému rozhlasu obecně. Cituji z nedělního pořadu České televize. Dávejte si pozor, varoval poslanec Radek Vondráček moderátora diskuse, když se mu nelíbilo, co říká. Pojďme se podívat na to, co říkal. Konstatoval fakta. Česko neplní závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP, ale podle schváleného rozpočtu vydává pouze 1,7 procenta HDP. Mimochodem to není něco, co si vymyslel pan moderátor, že Česko s 1,7 procenta letos neplní své závazky vůči Severoatlantické alianci. To říká hlavně velvyslanec USA při NATO, velvyslanec USA v Česku. Manipulují podle pana poslance Vondráčka tito dva diplomaté Spojených států amerických veřejným míněním stejně, jako pan redaktor Řezníček? A mají si tihle dva pánové také dát pozor na to, co říkají a vypouštějí do veřejného prostoru? A já budu stejná fakta konstatovat za chvíli také.
Neznamená to ovšem, že Česká televize dělá někomu propagandu, protože fakta, pánové a dámy, fakta nejsou opoziční, nebo koaliční. Fakta jsou objektivně ověřené a doložené informace. A takové informace mají veřejnoprávní média v zájmu nás všech přenášet. O takových ověřených informacích a faktech mají veřejnoprávní média v naši zemi informovat. To je jejich úlohou, to je jejich funkcí. Jestli vy tu funkci zpochybňujete, jestli chcete právě tu veřejnoprávnost, nezávislost na politické vůli nějakým způsobem omezovat, to je vaše obrovská odpovědnost za destrukci jednoho z pilířů demokracie v téhle zemi. A vy to udělat chcete. Chcete to udělat rychle. Chcete to udělat návrhem, který představuje pan ministr Klempíř. No, představuje. On nám o tom někomu něco řekl? On o tom řekl na tiskové konferenci. Žádný pracovní stůl k tomu nesvolal. Nesvolal k tomu žádné jednání. Jeho jednání s managementem České televize a Českého rozhlasu je velmi podivné. Ta interpretace z těch schůzek a setkáních je na obou dvou stranách velmi rozdílná.
No, a protože žádné pracovní jednání nesvolal pan ministr Klempíř, museli jsme to za něj udělat my. Já si skutečně myslím, že u tak závažného návrhu, který mění financování veřejnoprávních médií, si máme sednout s managementem České televize, máme si sednout s managementem Českého rozhlasu, slyšet jejich argumenty. A máme si sednout dohromady nezávisle na tom, jestli zrovna sedíme ve vládních lavicích, nebo v opozičních lavicích. Takové setkání nikdo nezorganizoval. Takové setkání k zahraniční politice, k výdajům do obrany naposled svolal pan premiér Fiala a tehdejší opozice, současná vláda na něj ani nepřišla.
Proto jsme rozeslali všem politickým stranám - všem politickým stranám v téhle zemi, promiňte, v téhle Poslanecké sněmovně, v té zemi by jich bylo o poznání více, v téhle Polanecké sněmovně pozvání na čtvrtek na 14. hodinu. Pozvání už potvrdili zástupci Českého rozhlasu i České televize. Pozvání zatím potvrdili zástupci opozičních stran. Čekáme na reakci vládních stran, čekáme na reakci pana ministra Klempíře. A bude to pracovní jednání o návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií, kde by měla padnout jedna základní otázka hned na začátek. Proč to děláte? Ještě jednou. Proč to děláte?
Manažerská poučka číslo 1. Neměňte nic, co funguje. A poplatky za rozhlasové a televizní vysílání evidentně fungují a tu veřejnoprávní roli České televize i Českého rozhlasu umožní. Já jsem zvědav, jestli tentokrát vládní představitelé na tuto schůzku přijdou. Jsem rád, že jak ředitel Českého rozhlasu, tak České televize svoji účast přislíbili, bude to ve vrcholné sestavě a budeme se bavit moderovaně, bez diváků, sami mezi sebou o tom, co mají přinést změny ve financování Českého rozhlasu a České televize, které oproti původním předpokladům znamenají ponížení rozpočtu.
Nejdříve se z vládních lavic ozývaly věty typu: My měníme jenom systém financování, ne samotné rozpočty. Neměníme, jak jsou financovány, co se sumy týče, Česká televize a Český rozhlas. Měníte. To už v tom vašem návrhu je, Ale co nám zbývá přece jiného, než se společně o roli veřejnoprávních médií v téhle zemi bavit. Jakou máme jinou možnost, než otevřít diskusi. Vy tu diskusi o veřejnoprávních médiích z neznámého důvodu odmítáte otevřít tady na půdě Poslanecké sněmovny. My k tomu využíváme legitimní prostředky, které budeme mít. Budeme se ptát při interpelacích, jestli na ně pan ministr Klempíř přijde, uvidíme. Určitě těch dotazů na něj bude obrovská spousta. Určitě má šanci se stát hvězdou čtvrtečních interpelací: Oto Klempíř konečně promluvil ve čtvrtek na interpelacích. Bude jich hodně. My uslyšíme jeho hlas a uslyšíme jeho názor. Doteď jsme tuhle možnost neměli.
A ještě jedna možnost je teď ve čtvrtek ve 2 hodiny. Zveme vás. Děkuju všem politickým stranám, které přislíbily účast na jednání s ředitelem České televize, Českého rozhlasu a jsou zvány všechny strany. Tohle měl udělat pan ministr Klempíř, ten, který nemluví, nevím, jestli za něj mluví někdo jiný, ale ve čtvrtek bude mít hodně možností mluvit, 14 hodin otevřené setkání, potom interpelace a že těch dotazů, pane ministře nepřítomný, na vás určitě bude docela hodně.
Nyní k druhému bodu. Minulý čtvrtek přijel do Prahy generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Přijel za panem premiérem. Přijel na poslední chvíli. Zajímavé je a všimněte si, jak to jinak chodí. Vidím tady bývalou paní ministryni obrany Černochovou, tak ona jistě potvrdí, že nebývá zvykem, aby Aliance neavizovala návštěvy svého generálního tajemníka předem. Taková návštěva se obvykle dlouho plánuje a dělá se jí i nějaké promo propagace pokud je to návštěva čistě přátelská, pokud je to návštěva, kdy se jedou dva partneři utvrdit v tom, že jsme si na té i druhé straně vědomi našich závazků, že jsme si vědomi závazků Severoatlantické aliance k členským státům, ale i jednotlivých členských států k Severoatlantické alianci. Ale tohle nebyla zdvořilostí návštěva. Tohle nebyla návštěva u zodpovědného partnera v Severoatlantické alianci. Tohle bylo úplně jednoznačné. Pan generální tajemník sem do Česka přijel hasit problémy, hasit problémy, které Česko má a které díky tomu či lépe kvůli tomu má i Severoatlantická aliance. Proč? Protože tahle vláda schválila státní rozpočet s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. 1,7 procenta HDP není nárůst, jak jsme se zavázali našim spojencům v Severoatlantické alianci. Je to pokles a je to neplnění toho úplně základního závazku toho odrazového můstku, který je základem pro ten růst, který jsme jako členská země přislíbili. Jsme jediná země, jediná země v Severoatlantické alianci, která výdaje na obranu v poměru k HDP v tomto roce snižuje. Aby toho nebylo málo, vláda v rozpočtu předvádí to, co často vyčítala Zbyňkovi Stanjurovi, a slyšeli jsme to tady z úst paní ministryně Schillerové stále. Ona předvádí kreativní účetnictví a předvádí ho v neuvěřitelné podobě. Tváří se, že výdaje zahrnuté třeba do gesce Ministerstva obrany, pardon Ministerstva dopravy, jsou výdaje, které jsou obranné. Spojenci to vědí, že to tak není a proto k nám přijel pan generální tajemník. Asi se mu nezdá, že by třeba ta trať do Karlštejna byla právě tím strategickým výdajem, který by mohl být uznán jako obranný výdaj započitatelný do té sumy našich výdajů jako solidního členského státu Evropské unie. Česká republika nebyla vždy zemí, za kterou musel jezdit dohlížet generální tajemník Aliance. Byli jsme v čele muniční iniciativy pro Ukrajinu, iniciativy, za kterou Rutte premiéra Babiše pochválil. Toho premiéra, který ještě před volbami říkal, že ji zruší. Toho premiéra, jehož koaliční partner SPD stále vidí muniční iniciativu jako něco, co je mu výrazným trnem v oku. My jsme byli zemí, jejíž ministři byli slyšet, byli vidět. Zemí, která seděla u stolu, kde se věci rozhodovali. Nebyli jsme zemí, kde by ministři na ty ministerské rady dokonce ani nejezdili. Kde by ministři nebyli schopni ať už z jakéhokoliv důvodu vést bilaterální rozhovory, které jsou tak důležité pro to, aby země měla respekt. A dnes, kde je na těch evropských radách ministr vnitra, kde je na těch evropských radách ministr obrany, kdo z této vlády je v Evropě skutečně slyšet?
Pojďme se podívat na pár článků a jejich nadpisů, abych dokázal, že to není jenom můj subjektivní pocit. Politico napsal: „Po volbách Babiš riskuje, že se Česko stane další bolestí hlavy pro Evropskou unii.“
Washington Post rozeslal do celého světa titulek: „Češi pod vedením populistického lídra Babiše nesplní cíl NATO v oblasti obranných výdajů.“ Tohle prosím pěkně není pohled nepřátel. Tohle není pohled nějaké ruské propagandy na to Česko. Tohle je pohled našich partnerů, dámy a pánové, našich partnerů, kteří to, co se u nás v Česku děje, sledují s oprávněným znepokojením. Česko za vlády Petra Fialy bylo zemí, která byla součástí toho evropského jádra. Dnes sedíme v koutě a v tom koutě nic neprosadíme. A nejenže není ve světě slyšet naše vláda. Tyhle kroky navíc doplňuje i systematické omezování cest nejvyšších ústavních činitelů do zahraničí. My bráníme prezidentu republiky, vrchnímu veliteli ozbrojených sil, bývalému předsedovi Vojenského výboru Severoatlantické aliance, tedy selským rozumem, muži, který opravdu rozumí té problematice Severoatlantické aliance na té vrcholné úrovni a představuje v alianci jistě dodnes výraznou autoritu, my mu bráníme, aby cestoval na summit NATO v té oficiální delegaci do Ankary. Rozumí tomu pan Macinka lépe problematice Severoatlantické aliance? No, zatím, co předvádí na Ministerstvu zahraničních věcí, tak každopádně nikoliv. Rozumí tomu lépe pan premiér Babiš? Rozhodně nikoliv.
Porušuje se tady dlouhodobá zvyklost, kdy prezident reprezentuje na summitech NATO naší zemi. Ano, jednou se tak nestalo, kdy premiér Fiala z důvodu fyzické indispozice a po dohodě s prezidentem Zemanem reprezentoval naší zemi na summitu NATO. Ale my máme prezidenta, který chce jet. My máme prezidenta, který má zkušenost jako dvojka Severoatlantické aliance. Uvědomujete si, dámy a pánové, že tohle je nepochopitelné i pro lidi v téhle zemi? Dokonce i pro ty, kteří vás volili a dokonce i pro ty, kteří nevolili pana prezidenta Pavla? Ani ti nezpochybňují, že jeho kompetence v problematice Severoatlantické aliance je určitě vyšší než obou zmíněných pánů. Je to legrační, ale vy pokračujete dál. Vláda přichází s tím, co nazývá pragmatickou zahraniční politikou. Je to návrat k pragmatické zahraniční politice. Pamatujete si na pragmatickou politiku Miloše Zemana vůči Číně? Pamatujete si co nasliboval? Já jsem tehdy seděl ve vedení Středočeského kraje. Pamatujete si, co nasliboval za investice jenom u nás ve Středočeském kraji poté, co se sešel s čínským prezidentem? Myslíte si, že k nějakým takovým investicím došlo, že je někdo reálně nabídl, že se něco z toho uskutečnilo? Neuskutečnilo se nic. To byla ta pragmatická zahraniční politika, ohýbání našeho hřbetu. Tahle vláda zablokovala cestu předsedy horní komory Parlamentu Miloše Vystrčila, druhého nejvyššího ústavního činitele na Tchaj-wan. Ústavní činitelé této země volení zástupci svobodné společnosti, v případě Senátu dokonce přímo volení představitelé potřebují ke svým zahraničním cestám souhlas kabinetu. Jako by zastupovali nikoliv demokratickou, svobodnou a svobodomyslnou zemi, ale jako by zastupovali koaliční program téhle vlády, jako by zastupovali program vládního hnutí ANO.
A to je tvrdé nepochopení zahraniční politiky. A to nepochopení přece spočívá i v tom, že trucovitý ministr Macinka proto, že jeho kamarád se nestal ministrem téhle vlády, odmítá i koordinační schůzky nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice. A ty výsledky už tady teď vidíme, vidíme naschvály, vidíme házení klacků pod nohy. Vidíme neschválení cesty druhého nejvyššího ústavního činitele, protože není v souladu s tím, co premiér Babiš nazývá pragmatickou zahraniční politikou. Co přinesl ten pragmatický vztah k Číně? Byly to ty předražené roušky, které jsme za covidu s úklonami ministrů vítali na pražském Letišti Václava Havla? Jakou smlouvu jsme podepsali strategickou s Čínou, jaký strategický investiční projekt sem, prosím vás, přišel?
Pragmatická politika bez výsledků totiž není pragmatismus. To je jenom výmluva pro nečinnost. Výmluva pro to, že rezignuji na jakékoliv hodnoty v naší zahraniční politice. Jestli se k tomuhle chceme vracet, tak potěš nás pánbůh. Já bych doufal, že návrat k pragmatické politice znamená to, že budeme usilovat o nějaké konkrétní výsledky. Ty konkrétní výsledky Miloš Vystrčil z Tchaj-wanu určitě dovést mohl. Podívejte se na tchajwanské investice, na jejich realitu tady v Česku a podívejme se na ty velkohubé přísliby, které jsme slyšeli za bývalé vlády, třeba i od prezidenta Zemana. Co z toho se uskutečnilo? Doneste sem ty projekty. Ukažte, kam tohle vedlo.
Pragmatismus je něco, co přinese nějaké konkrétní výsledky našemu byznysu, našim lidem. No, a našemu byznysu určitě spolupráce s Tchaj-wanem, dlouhodobá aktivita třeba Miloše Vystrčila, každopádně přinesla. Zabraňovat ústavním činitelům v kontaktu se zahraničím a zároveň nepřinášet žádné hmatatelné výsledky, to není žádná nová škola diplomacie. Je to izolace. Izolovaná země není nikdy silná země. Je to země, která stojí opodál a jenom nečinně přihlíží tomu, že ti ostatní dělají skutečnou zahraniční politiku. Dělají to lidé, kteří zahraniční politice opravdu rozumí. Dělají to lidé, kteří se třeba mnohokrát připravovali v profesionálních školách. Byli to lidé, kteří tuhle zemi reprezentují jako diplomaté.
Mimochodem, chtěli jste vyměnit původně všechny velvyslance. Nakonec se vám to evidentně po vyjednávání s Pražským hradem ne úplně u všech povedlo. Je tam změna asi u pěti z nich. Ano, ale tak by to mělo být. Přece ta služba pro naši zemi má být vysoce profesionální a výkon pozice ministra zahraničních věcí má být úplně stejný.
Z toho důvodu si dovoluji zařadit bod: Vláda izoluje Česko v mezinárodním prostředí, a to pokud možno jako druhý bod dnešního jednání. Nepředpokládám, že nám takové body budou zařazeny. Nezařadili jste nám tady body k veřejnoprávním médiím, nezařadili jste nám tady body k cenám energií a k té současné ropné krizi, abyste potom přiklusali s legislativní nouzí, že nestíháte. My jsme vás tři týdny předtím vyzývali, ať to tady na půdě Poslanecké sněmovny projednáme a vy představíte vaše koncepty.
Ani nepředpokládám, že zařadíte bod týkající se velmi ostudné návštěvy generálního tajemníka Severoatlantické aliance tady v Česku, kdy přijel, aby si vzal na kobereček našeho premiéra. Nezařadíte nám určitě ani bod týkající se zákazu cesty Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Ale my se na to nepřestaneme ptát a my na to nepřestaneme poukazovat. My budeme chtít slyšet, jaké ta vaše skvělá pragmatická zahraniční politika přináší pro tuhle zemi výsledky. Zatím přináší jenom ostudu.
Třeba i ve sporu ministra zahraničních věcí s prezidentem téhle země zatím ukazujete jenom trucovitost a takové trošku dětinské pubertální fórky. Jestli takhle vidíte pragmatismus, tak to s naší zemí určitě dobré nebude. My se vás budeme ptát i na interpelacích. Na čtvrtek se moc těšíme, tak doufám, že tady ta lavice plná ministrů bude obsazená, že si budeme moct jenom vybrat, koho z vás se zeptáme, protože každého z vás už se máme na co ptát.
Děkuju.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
