Rada pro výzkum, vývoj a inovace: Finalizují přípravy Národního plánu obnovy

08.03.2021 17:56

Členem Rady vlády je nově profesor Václav Hořejší.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace: Finalizují přípravy Národního plánu obnovy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Úřad vlády, ilustrační foto

Pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které předsedá premiér Andrej Babiš, proběhlo 5. března 2021 opět formou videokonference. Členové RVVI projednávali zejména stav příprav hospodářské strategie (Národní plán obnovy) a východiska přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu na rok 2022 pro oblast VaVaI.

Anketa

Má poslanec Lubomír Volný vaši důvěru?

37%
63%
hlasovalo: 14829 lidí

Hlavním bodem druhého letošního zasedání RVVI byly aktuální informace o podpoře vědy a výzkumu v rámci Národního plánu obnovy. Vicepremiér Karel Havlíček, který je zároveň místopředsedou Rady, zdůraznil v úvodu jednání, že v současné fázi návrhu alokace prostředků národního fondu pro vědu žádné zásadní změny nenastávají.

„Příprava Národního plánu obnovy je v závěrečné fázi. Finanční prostředky, které budou z tohoto zdroje využitelné na výzkum, vývoj a inovace, jsou s velkou pravděpodobností definitivně zafixovány ve výši 12,5 mld. Kč. Pokračují nicméně stále jednání s Evropskou komisí s cílem je uzavřít a předložit finální návrh plánu k projednání vládě tak, aby Česká republika splnila termín předložení Komisi do konce dubna,“ potvrdila k tématu náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková, pověřená vedením vyjednávacího týmu na půdě Evropské komise.

Rada pokračovala jednáním o východiscích přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace na rok 2022, přičemž upozornila, že výdaje navržené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na rok 2022 nekryjí aktuální potřeby, kapacity a závazky systému VaVaI. Současně bylo dohodnuto, že vicepremiér Karel Havlíček bude o této skutečnosti informovat příslušné členy vlády.

V pravidelné rozpravě k Implementaci Metodiky hodnocení 2017+ členové Rady schválili materiál „Vypořádání námitek výzkumných organizací k hodnocení výsledků v Modulu 1 při hodnocení H19“. Jedná se o výsledky škálování po 3 letech implementace schválené u většiny poskytovatelů.

Rada dále mj. schválila plán činnosti RVVI na letošní rok a teze nadlimitní veřejné zakázky Koncepční a analytická podpora Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Rada byla rovněž informována o přípravě ustavení právnické osoby ELI-ERIC – evropské výzkumné infrastruktury – s plánovaným sídlem v Dolních Břežanech. Českou republiku má v této právnické osobě společně reprezentovat MŠMT a Akademie věd ČR.

Na počátku jednání přivítal první místopředseda Pavel Baran nového člena Rady, kterým se na základě usnesení vlády ze dne 8. února 2021 stal prof. Václav Hořejší. "Těším se, že budu moci přispět k podpoře návrhů Rady ve prospěch české vědy. Mojí prioritou je podpora kvalitního základního výzkumu, jehož význam bývá někdy (a možná i některými členy RVVI) podceňován," vyjádřil Václav Hořejší ke svému působení v poradním a odborném orgánu vlády.

***

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.

Vědecký pracovník Laboratoře leukocytární signalizace na Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v letech 2005–2017 ředitel tohoto ústavu. Zabývá se biochemií a molekulární imunologií povrchových receptorů a signalizačních proteinů bílých krvinek.

Od roku 1986 přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Podílel se na vývoji řady prakticky využitelných a komerčně úspěšných monoklonálních protilátek. V současnosti se svými spolupracovníky studuje interakce syntetických polymerů s buněčnými membránami a jejich využití pro izolaci a biochemickou charakterizaci buněčných receptorů. Patří mezi nejcitovanější české vědce (podle Google Scholar přes 13 tis. citací, h index 62).

Profesor Hořejší je laureátem Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2020.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ: 59 procent domácností, které si pořídí fotovoltaiku s baterií, sníží spotřebu minimálně o 20 procent

11:59 ČEZ: 59 procent domácností, které si pořídí fotovoltaiku s baterií, sníží spotřebu minimálně o 20 procent

Číslo týdne