SANEP: Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo ANO, do sněmovny by se nedostali KSČM, TOP 09, Trikolóra ani Zelení

20.10.2020 15:30

Volební preference do Sněmovny PČR za říjen 2020.

SANEP: Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo ANO, do sněmovny by se nedostali KSČM, TOP 09, Trikolóra ani Zelení
Foto: SANEP
Popisek: SANEP, logo

Hnutí ANO 2011 premiéra Andreje Babiše se aktuálně v říjnovém měření společnosti SANEP těší přízni 27,1 % voličů. Přestože tato vládní strana zaznamenala v aktuálním měření volebních preferencí do Poslanecké sněmovny PČR pokles o 1,1 procentních bodů oproti hypotetickému volebnímu zisku v září tohoto roku, hnutí ANO je i nadále jasným favoritem sněmovních voleb. Ukazuje se, že i přes sílící nesouhlas veřejnosti s některými vládními opatřeními proti šíření viru COVID-19, má Andrej Babiš stálé a velmi silné voličské jádro.

Druhou pozici by nyní ve volbách do Sněmovny obsadila Česká strana pirátská, a to se ziskem 14,4 procentních bodů. V aktuálním průzkumu získala tato strana o 0,2 procentních bodů méně než v září.

Třetí pozici by v říjnu obhájila v hypotetických sněmovních volbách ODS. Občanští demokraté se aktuálně těší přízni 12,1 % voličů, což představuje pokles o 0,3 procentního bodu oproti měření, které realizovala společnost SANEP letos v září.

Z výsledků je zřejmé, že i přes úspěch Pirátů i ODS v nedávných senátních a krajských volbách, se tento nárůst nepromítá do volebních preferencí na celostátní úrovni. K úspěchu těchto stran v senátních a krajských volbách přispěly zejména dva faktory, a to mnohem nižší volební účast oproti volbám do Sněmovny, a také nestandardní skladba voličů, kteří se říjnových voleb zúčastnili. Krajské a senátní volby výrazně ovlivnila současná koronavirová situace, kdy k volbám nepřišla velká část starších voličů, a naopak se voleb zúčastnili noví a generačně mladší voliči, kteří jinak k volbám nechodí, a kteří chtěli především vyjádřit protest proti současné vládě.

Pozici čtvrté nejsilnější strany by i v říjnu obhájila ČSSD pod vedením současného předsedy a ministra vnitra Jana Hamáčka. Českou stranu sociálně demokratickou by v říjnu volilo 8,4 procent voličů, což je o 1,7 % méně oproti zářijovému šetření. Tento výsledek ukazuje, že má tato tradiční politická strana navzdory neúspěchu v krajských a senátních volbách stále pevné voličské jádro a místo na domácí politické scéně.

Na pátém místě skončila SPD pod vedením Tomia Okamury se ziskem 6,7 procentních bodů, což znamená oproti zářijovému měření nárůst o 0,4 % voličské přízně. Šesté místo získalo hnutí STAN se ziskem 6,2 procentních bodů. Hnutí STAN zaznamenalo oproti září nárůst o 0,8 % hlasů.

Na hraně volitelnosti, avšak se vstupenkou do Poslanecké sněmovny, se v říjnu ocitla KDU-ČSL se ziskem 5,3 procentních bodů.

Do Poslanecké sněmovny ČR by se v aktuálním říjnovém šetření společnosti SANEP nedostaly strany a hnutí KSČM (4,9%), TOP 09 (4,3%), Trikolóra (3,8%) a Strana zelených (0,9%).

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretické volební zisky politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily v říjnu roku 2020 tříprocentní hranici:

Výše uvedený exkluzivní průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 8. – 14. října 2020 na vybrané skupině 1.825 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 13.541 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu.

Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum říjnových volebních (nikoli stranických) preferencí vychází pouze z hlasů 59,8% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo spravedlnosti: Vítězství v soutěži Úřednický čin roku

22:04 Ministerstvo spravedlnosti: Vítězství v soutěži Úřednický čin roku

Ministerstvo spravedlnosti gratuluje týmu z odboru strategie a koncepce justice, který získal presti…