Sdružení českých spotřebitelů (SČS) věc nevnímá dramaticky. Každý nový zákon při svém „uvedení do provozu“ může přinést určité problémy; tak zásadní reforma, kterou nový občanský zákon nepochybně přináší, nemůže být výjimkou, spíše naopak. Teprve praxe ukáže, zda v některých aspektech došlo k oslabení pozice spotřebitele, jak avizují některé spotřebitelské organizace. V novém zákoníku nicméně zůstávají dle odborníků nejasná řešení např. toho, zda kupující při odstoupení od smlouvy či výměně věci má vrátit užitek (opotřebení věci). Anebo - k nepřiměřenému ujednání ve smlouvě se nebude přihlížet, pokud se ho ovšem spotřebitel nedovolá – no víme, že spotřebitel se je bohužel schopen i ve smlouvě ve svůj neprospěch dovolat ledasčeho. A najdeme jistě více příkladů.

„Zákonná ochrana spotřebitele je nepochybně věcí i konkrétních regulativních opatření, nicméně jen do určité míry“, říká Libor Dupal, předseda Sdružení českých spotřebitelů (SČS) a pokračuje: „SČS považuje za ještě významnější celkové pojetí práva a jeho vyznění, jeho uplatňování. Není pochyb, že provedeme-li bilanci konkrétních regulativních opatření vnitřního trhu, evropské právo straní spotřebiteli. Skutečnost už zdaleka tak jednoduchá není. Český spotřebitel se pohybuje v prostředí, kde je „trestán“ za svou důvěřivost a v reálném výsledku „právo přeje chytrým“. Spotřebitele máme vzdělávat, vzdělávat a zase vzdělávat - v čem všem by ale musel být odborníkem při nejmenším na úrovni výučního listu, maturity či vysokoškolského diplomu? Věříme, že nový občanský zákoník může být pregnantnějším rámcem pro ochranu spotřebitele, nicméně bude záležet na konkrétním uplatňování a postoji zainteresovaných stran a posléze soudů.“