SČS: Pokud kosmetický přípravek nesplňuje některý z požadavků na označení, nemá na trhu co dělat

3. 8. 2013 14:11

Bezpečnost výrobků je prioritou Sdružení českých spotřebitelů (SČS), nejstaršího sdružení, které se zabývá spotřebitelskými tématy u nás.

SČS: Pokud kosmetický přípravek nesplňuje některý z požadavků na označení, nemá na trhu co dělat
Foto: red
Popisek: Sdružení českých spotřebitelů

Označování výrobků souvisí bezprostředně s informacemi o kvalitě a funkci výrobku a v určitých aspektech i s bezpečným použitím výrobku.

Nejinak je tomu v případě kosmetiky. V minulých dnech nabylo účinnosti evropské nařízení o kosmetických přípravcích, které prodej těchto výrobků na vnitřním trhu EU reguluje.

Některá média požádala SČS, které svou strategii staví na odbornosti, o komentář k situaci. Na základě vlastních zjištění médií, například veřejnoprávní televize ČT, totiž velký počet výrobků na trhu nevyhovuje požadavkům legislativy, neboť v označení chybí údaje o složení přípravku.

SČS se proto rozhodlo k tématu vydat tuto tiskovou zprávu, kde vysvětluje podstatu regulace a svého postoje k situaci.

„‘Nová‘ evropská legislativa pro kosmetiku platí už 4 roky a všichni účastníci trhu (výroba, obchod, dozor) se mohli na případné nové aspekty regulace k datu nabytí účinnosti připravit,“ uvádí k tomu předseda SČS Libor Dupal a pokračuje: „Nelze proto samozřejmě akceptovat výmluvy o nedoprodaných zásobách na prodejně apod. Navíc i dosavadní evropský předpis údaje o ingrediencích vyžadoval, takže v tomto směru není na výrobu a prodej kosmetiky kladen nový požadavek.“

Nový předpis upřesňuje konkrétní odpovědnosti na trhu (musí být určena odpovědná osoba usazená ve Společenství), zejména ve vztahu k dozoru nad trhem.

K zajištění sledovatelnosti přípravku musí být odpovědná osoba schopná identifikovat distributory, jimž kosmetický přípravek dodává, ještě tři roky poté, co byla dotyčná šarže kosmetického přípravku dodána distributorovi.

Na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu musí být nesmazatelně, čitelně a viditelně uvedeny určité údaje:

  • jméno nebo zapsaný název a adresa odpovědné osoby;
  • země původu v případě dovážených přípravků;
  • hmotnost nebo objem v době balení;
  • datum, do kterého kosmetický přípravek skladovaný za vhodných podmínek bude nadále plnit svou původní funkci;
  • zvláštní upozornění týkající se použití včetně zvláštních upozornění o kosmetických přípravcích pro profesionální použití;
  • číslo šarže nebo odkaz umožňující identifikaci kosmetického přípravku;
  • seznam přísad, tedy všech látek nebo směsí látek záměrně použitých v kosmetickém výrobku během výrobního procesu.

Pokud tedy kosmetický přípravek nesplňuje některý z požadavků na označení, výrobek jako takový nemá na trhu co dělat, nevyhovuje unijnímu právu. Bylo by úsměvné, kdyby to nebylo smutné, že manažeři významných prodejních řetězců s drogistickým zbožím „na kameru“ bezostyšně sdělí, že informace o složení nemusí být na obalu, ale že ji sdělí personál. Personál samozřejmě nic neví, ale hlavně je to výklad v nesouladu s právem.

„Dostáváme dotazy, zda uvádění ingrediencí na obalech kosmetiky, není zbytečnou informací o látkách, které stejně „nikdo“ nezná, nerozumí jim“, pokračuje předseda Dupal a vysvětluje:

„I pro sdružení českých spotřebitelů jsou ve vztahu k označování a k reklamě na kosmetiku priority někde jinde. Týkají se zdravotních tvrzení, či přímo nabízení kosmetiky s léčivými účinky. Kosmetický přípravek nemůže léčit atopický ekzém ani celulitidu. Běžně se tak kosmetické výrobky nabízí. Některé přípravky charakterem svých účinků nespadají pod definici kosmetického přípravku a přesto se tak nabízejí a prodávají (erektilní krémy). Zde nám tedy zejména vadí, že orgány ministerstva zdravotnictví, případně další, ‚nekonají‘ a ponechávají spotřebitele klamat. Nicméně i uvádění složení považujeme za nesmírně důležité.

V naší populaci je mnoho alergiků a každá taková osoba obvykle nabyde časem zkušeností, kterým látkám se má vyhnout. Vývoj ‚kosmetické‘ legislativy v EU probíhal i s ohledem na uvádění složení dlouho a zvažovaly se všechny aspekty. Nynější regulace není novinkou, na kterou by výroba, obchod a orgány, které by měly být činné v dozoru, nebyly připraveny“, uzavírá Dupal.

SČS vítá zájem médií o tuto výrobkovou oblast, neboť věří, že podnítí účinnější chování dozoru a nápravy trhu. Spotřebitelům doporučujeme: Výrobky, kterým chybí v označení údaje o složení a některé další, zejména o trvanlivosti a spotřebě, považujete za nedůvěryhodné a nekupujte je.

Sdružení českých spotřebitelů (SČS) si klade za cíl hájit oprávněné zájmy a práva spotřebitelů na vnitřním trhu EU a ČR, přičemž zdůrazňuje preventivní stránku ochrany zájmů spotřebitelů: „Jen poučený spotřebitel se dokáže účinně hájit“. SČS působí v řadě oblastí - pokrývají odbornosti ve vztahu k bezpečnosti a kvalitě výrobků a služeb, normalizaci, finančním službám aj. Ve více regionech, kde má zastoupení prostřednictvím regionálních kontaktních míst, vyhlašuje soutěž Spokojený zákazník kraje, kterou zaštiťují a předávají hejtmané. Touto cenou se SČS snaží přispívat k „pozitivnímu přístupu“ při vytváření lepších vztahů mezi spotřebiteli a poskytovateli služeb.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Státní veterinární správa: Kuřecí maso z Polska, prodávané v Praze, obsahovalo salmonely

14:32 Státní veterinární správa: Kuřecí maso z Polska, prodávané v Praze, obsahovalo salmonely

Státní veterinární správa (SVS) informuje, že na českém trhu se vyskytla zásilka 300 kilogramů chla…