Nejinak tomu bylo i včera – se sociálními partnery byly diskutovány např. stav příprav a projednávání novelizace stavebního zákona, principy změn financování vysokých škol nebo opatření vlády v oblasti digitální agendy.
Digitální agenda
„Jde o naprosto klíčovou věc pro budoucnost této země a v řešení problému se proto musí razantně angažovat přímo premiér “, takto důrazně komentoval prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák výstupy k digitální agendě, která byla, stejně jako ostatní body, dnes projednávána tripartitou při neúčasti premiéra Bohuslava Sobotky. Na dnešní jednání byl k tomuto tématu předložen pouze materiál týkající se aktivit Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Týkal se tak zejména dopracování Národního plánu rozvoje sítí nové generace a zpoždění implementace směrnice EU o opatření ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí. Podle zástupců zaměstnavatelů neskýtá aktuální obsah a stav projednávání obou dokumentů velkou naději, že by na jejich základě mohlo v blízké době dojít k reálnému usnadnění výstavby internetových sítí. Ohroženo je kvůli tomu například i využití evropské dotace v celkové částce 14 mld. Kč, vyčleněné v projektu Vysokorychlostní internet Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK).
SP ČR požaduje, aby vláda připravila kompletní přehled kroků v oblasti digitální agendy za všechna ministerstva, a trvá na jmenování hlavního koordinátora na úrovni vládního zmocněnce či státního tajemníka. Ten by měl zastřešovat a zajišťovat efektivní spolupráci mezi jednotlivými ministerstvy a dalšími ústředními orgány státní správy odpovědnými za jednotlivé oblasti digitální agendy. „Velice snadno se nám může stát, že bez silného tahu na bránu v oblasti digitalizace a rozvoje souvisejících sítí konkurenceschopnost české ekonomiky během příští dekády významně poklesne a toto zpoždění se nám pak již nepodaří dohnat“, podělil se o své rozpaky nad váhavým a nekoordinovaným přístupem vlády k řešení této agendy Jaroslav Hanák.
Jedním ze souvisejících projednávaných bodů byla i Národní iniciativa Průmysl 4.0. Jde o dokument, jenž se věnuje přípravě ČR na příležitosti a rizika, jež s sebou nese nastupující 4. průmyslová revoluce a který na zadání MPO připravil pracovní tým složený z předních odborníků z akademické sféry i výrobní praxe. Experti SP ČR se na zpracování tohoto dokumentu aktivně podíleli a někteří z nich byli i gestory jednotlivých kapitol. Pokud by však byl tento dokument předložen ze strany MPO vládě ke schválení v současné podobě, postrádal by to nejdůležitější – exekutivní koncovku. Bez doplnění implementační roviny totiž zůstane pouhým souhrnem nezávazných expertních doporučení. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto požaduje dopracování implementačního plánu, který bude obsahovat jasně formulované termínované úkoly spolu s kontrolním mechanismem k nim.
Financování vysokých škol
Dalším z bodů jednání dnešní tripartity bylo školství. Se základními principy změn v oblasti financování vysokých škol seznámila dnes sociální partnery ministryně Kateřina Valachová (MŠMT).
SP ČR není dlouhodobě spokojen s kvalitou absolventů (technických) vysokých škol. Jedním z důvodů je právě setrvávající honba za žákem, jako zdrojem příjmu VŠ. Není možné souhlasit s tím, že váha uplatnitelnosti absolventů v rozpisu prostředků pro VŠ je v současnosti jen 3,8 % a stále klesá. Také Koeficient ekonomické náročnosti (KEN), který hraje důležitou roli při rozdělování prostředků mezi VŠ, nevyjadřuje adekvátní náročnost technických oborů vůči např. společenskovědním.
Předložený materiál MŠMT předpokládá stabilizaci rozpočtu vyčleněného pro vysoké školy a jeho postupné navyšování od r. 2017. Změny financování nad rámec této stabilizace rozpočtu VŠ by měly být podle tohoto návrhu zaváděny v dalších letech postupně a právě v souvislosti s vytvářením souboru indikátorů kvality. Z tohoto pohledu zaměstnavatelé záměr MŠMT změnit principy financování VŠ vítají, nicméně předložené teze jsou podle nich zatím poměrně obecné. Zástupci zaměstnavatelů požadují, aby navržené změny financování do budoucna posílily váhu zejména některých konkrétních kvalitativních ukazatelů (uplatnitelnost absolventů, potřebnost oborů). Předpokládané navýšení objemu financí musí být podle nich také vázáno na důležité systémové změny, např. na rozvoj profesně orientovaných programů.
Stavební zákon a EIA
Téma, které se opakovaně vrací na jednání plenární schůze RHSD, jsou změny v povolovacích procesech při realizaci investic. S uvedenou problematikou úzce souvisí projednávání stavebního zákona. Zástupci SP ČR i další zaměstnavatelské svazy konstatují, že nadále zůstávají i po připomínkovém řízení nevypořádány jejich zásadní připomínky k návrhu zákona. Vyzývají proto vládu, aby při rozhodování o konečném znění návrhu zákona respektovala klíčový význam zkrácení a zjednodušení povolovacích řízení pro hospodářský růst a zaměstnanost. „Nejsme proti tomu, aby se k investiční výstavbě vyjadřovala veřejnost, ale musí to být veřejnost, která je místně příslušná a nemůže jít o procesy šikanózní, účelové a mnohdy zbytečně odkládající stavby, které zlepší životní podmínky místních obyvatel a mají celorepublikový význam“, řekl k tomu Jaroslav Hanák, prezident SP ČR.
Vedle přípravy nové legislativy projednávala tripartita rovněž informaci vlády, jak dopadla jednání v Bruselu k platnosti tzv. EIA k dopravním projektům, které byly připravovány před mnoha lety. Evropská komise totiž odmítá zajistit jejich financování ze strukturálních fondů EU z důvodu zastaralosti tohoto již dříve přijatého zákona o EIA. V Česku je tak do budoucna ohroženo zhruba 100 až 150 silničních staveb v hodnotě až 200 miliard korun, protože reálně hrozí, že naše země na ně nebude moci čerpat evropské dotace, tak jak bylo plánováno.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
