Nejvyšší kontrolní úřad prověřil hospodaření Správy státních hmotných rezerv (SSHR) s majetkem a penězi státu v letech 2016 až 2021. Kontroloři se zaměřili například na stav nouzových zásob ropy a ropných produktů i státních hmotných rezerv základních potravin. Zabývali se také veřejnými zakázkami, nakládáním s majetkem či uzavíráním smluv. Z kontroly vyplynulo, že zásoby některých komodit byly pod požadovaným limitem, což by mohlo snížit připravenost České republiky na případné krize.

Česká republika má podle Evropské unie disponovat zásobami ropy a ropných produktů nejméně na úrovni 90 dnů tzv. průměrného denního čistého dovozu. Od dubna 2017 do června 2021 byly ale zásoby pod touto hranicí. Za to mohou ČR hrozit sankce ze strany EU. Od poloviny roku 2021 zásoby ropy a ropných produktů vzrostly nad požadovanou hranici 90 dnů, což bylo dáno jen zpomalením ekonomiky, jejich množství se reálně nezměnilo. Pokud se zásoby nedoplní, klesnou po oživení ekonomiky opět pod požadovanou úroveň.

„Nákup ropy jsme v minulých letech navrhovali několikrát. Bohužel, nikdy jsme nebyli vyslyšeni. A to ani během první vlny pandemie Covidu-19, kdy ceny ropy spadly na historické minimum, se nám nepodařilo získat souhlas vlády k jejímu dokoupení. A je pravdou, že díky poklesu ekonomiky zákonný limit 90 dnů plníme. Dnešní stav zásob je zhruba  93 dní průměrných denních čistých dovozů.  S růstem ekonomiky, se ale tento problém znovu v nějakém čase obnaží a bude potřeba hledat řešení,“ upřesnil předseda Správy státních rezerv Pavel Švagr.

V letech 2010 až 2017 SSHR skladovala motorovou naftu u soukromé firmy v Německu, která se dostala v roce 2014 do insolvence. Insolvenční správce zpochybnil vlastnické právo ČR k uskladněným zásobám. Přestože se naftu podařilo přemístit zpět do ČR, přetrvávaly v této věci v době kontroly soudní spory. Za přesun zásob zpět do ČR a celkové řešení tohoto problému SSHR dosud zaplatila už 124 milionů korun. Tyto výdaje budou dále narůstat.