Nezávislý ústav STEM poskytuje svoje data a analýzy pro zvládání bezprecedentního ekonomického šoku. Kromě vlastních analýz a výzkumů využívá data i epidemiologický model institutu IDEA při CERGE-EI nebo krizový štáb Magistrátu hlavního města Prahy.
STEM připravil následující analýzu, která popisuje skupiny postižené epidemií a následnou reakcí. „Současná krize by neměla být interpretována jen očima ekonomů a lékařů, ale také očima lidí, kterých se dotýká. K tomu velmi přispívají sociologická data, i když sociologové nejsou většinou nejviditelnější tváře různých poradních sborů,“ říká ředitel STEM Martin Buchtík. „Proto jsme rádi, že jsme mohli z vlastních zdrojů poskytnout data například pro epidemiologické modely nebo pro odhady dopadů krize,“ dodává.
Problémy obyvatel České republiky v koronavirové epidemii
Dva měsíce po přijetí protiepidemických opatření je zjevné, že na různé skupiny populace dopadají naléhavěji jiné aspekty současné situace. Změn v životě jednotlivců a rodin je celá řada, jednotlivé příběhy jsou skoro nesrovnatelné. Přesto je čas se podívat na situaci v celé společnosti. ZDE
Hlavním ohrožením je zdravotní riziko nakažení COVID-19, které je vyšší zejména u starších lidí. Výpadky příjmů postihují pracující, organizační náročnost skloubení rodiny a práce je zejména u rodičů s menšími dětmi. Tyto problémy pak často umocňuje absence úspor, do kterých můžou domácnosti sáhnout. Ta s epidemií nesouvisí přímo, nicméně krize tento problém jasně vyostřuje. V současné době neexistuje jeden zdroj dat, který by všechny skupiny zachytil, ale projekcí dat ČSÚ (data o složení populace, domácnostech a počtu pracujících), Informačního systému o průměrném výdělku (počty pracujících v jednotlivých profesích), dílčích šetření STEM (ze kterých identifikujeme skupiny a profese ohrožené výpadkem příjmů) na výsledky loňského šetření Rozděleni svobodou můžeme dojít k hrubým odhadům.
Pozornost v analýze soustředíme opravdu jen na čtyři zmíněné problémy. Nevěnujeme se dlouhodobým problémům, jako jsou exekuce, chronická onemocnění, chudoba, duševní onemocnění, ani dílčím problémům (nikoliv však pro postižené méně naléhavým), jako je nejasná situace řady studentů, závěrečné nebo přijímací zkoušky všeho typu, hypotéky, bydlení v komerčních nájmech, možné krachy podniků a insolvence.
Na první pohled jsou patrné dva aspekty. Za prvé, nějakým z problémů jsou zasaženy téměř tři čtvrtiny dospělých v České republice a poměrně hodně z nich se potýká s více než jedním z problémů. Právě kombinace několika stresorů, jak krátkodobých, tak dlouhodobých, vede většinou k dlouhodobým obtížím a jejich kumulaci. V této analýze pomíjíme individuální stresory, soustředíme se jen na ty, které se bezprostředně týkají současné situace. V průnicích množin na obrázku vidíme, že více problémů, které působí bezprostřední opatření, má 1,25 milionu dospělých lidí. To je výrazně více než během ekonomické krize před 10 lety.
Za druhé, různé problémy se bezprostředně týkají různých skupin. Zřetelně vidíme vydělenou skupinu seniorů, které se přímo ekonomické dopady a péče o děti nedotýkají (byť se samozřejmě týkají jejich dětí, takže jim váhu přikládají). Naopak pro část pracujících bude klíčové nastartování ekonomiky. To bude zásadní pro další vývoj situace, protože se mohou přes diskusi o uvolňování opatření zvýrazňovat generační rozdíly, politické strany budou nejspíš uvažovat i o tom, jak vyjít vstříc právě svým voličům. Rychle přijímaná rozhodnutí budou někdy nutně nespravedlivá a naši představitelé budou (a již jsou) nejednou postaveni před dvě volby, z nichž ani jedna není dobrá.
Zdravotní rizika a péče o děti
V ČR je 1,27 milionu lidí ve věku 65-75 let a 815 tisíc starších 75 let. Tedy asi 27 % všech dospělých. Rodičů s dětmi do 12 let je zhruba 2,2 milionu. Zhruba polovina z nich žije v domácnostech, kdy oba (v případě samoživitelek a samoživitelů jeden) rodiče pracují a péče o předškolní nebo školní děti tak v době opatření proti koronavirové epidemii výrazně mění každodenní organizaci dne. Rodiče (především matky) musí nějak skloubit péči o děti, domácí vzdělávání a pracovní nasazení. Většinou jde o dospělé do 45 let. Nejvíce diskutované jsou v současné době nicméně ekonomické problémy pracujících, na které se soustředíme podrobněji.
Jak ukazuje následující graf, výrazné výpadky (víc než 20 %) příjmů do konce roku na základě datové projekce dat STEM a IPSV čeká víc než 1,4 milionu lidí, tedy víc než čtvrtina pracujících. Z nich polovina loni měla jen malé úspory (maximálně 50 tisíc korun). 300 tisíc se ocitá ve finanční tísni už teď v přímém důsledku epidemické situace, protože nemají vůbec žádné úspory.
Větší dopad podle dostupných dat příjmů očekávají živnostníci a podnikatelé. To je způsobené kombinací několika faktorů: výpadek příjmů vidí bezprostředně, poměrně více z nich pracuje v zasažených profesích a část také pracuje v podstatě ve švarcsystému a sami ví, že jich se propouštění bude týkat dříve než zaměstnanců. Věk ani kraj nehrají výraznou roli, více ohrožení jsou ovšem lidé bez maturity (32 %), méně naopak vysokoškoláci (20 %).
Výpadky příjmů nepostihnou všechny sociální skupiny rovnoměrně. Oproti počátečním odhadům z poloviny března ZDE je dnes situace trochu jiná, rovnoměrněji rozložená. Míra problémů se také týká více lidí. I na konci dubna jsou o něco více výpadkem příjmů ohrožené nižší třídy, ale dopady se „rozlily“ přes celou společnost, oproti začátku zavádění opatření je zřejmé, že zasahují výrazně i průmyslové podniky, celý dodavatelský řetězec (výroba, dopravci, navázané služby). Míra bezprostředního ohrožení je však výraznější u nižších tříd. Týká se v podstatě každého ze strádající třídy a 70 % z ohrožené třídy, ve které je také poměrně velký podíl rodin s malými dětmi.
Od počátku přijetí opatření se zvýšil počet zasažených osob, finanční problémy dnes i lidé více reflektují. Části z nich pak už po měsíci reálně všechny úspory došly, nebo brzy dojdou.
Celkově můžeme i kvůli nedostatku dat dopady jen zhruba odhadovat, změny jsou však poměrně dynamické a situace se rozhodně bude vyvíjet dál nejen podle epidemických okolností, ale v ekonomické rovině zejména podle kroků vlády.
V následujících článcích lze najít další souvislosti k tématu koronavirové krize a jejích dopadů.
Babiš počátek krize zvládl. Zeman vyklidil scénu, oslabí ho to, říká ředitel STEM Se sociologem Martinem Buchtíkem o fázích koronavirové krize, počínání premiéra, prezidenta i opozice. A také o tom, jak důležité je v krizi udržet důvěru mezi lidmi. ZDE
Březnový exkluzivní průzkum STEM pro Seznam Zprávy STEM zjišťoval, jak Češi zvládají potíže spojené s karanténou a s koronavirovou epidemií, jak hodnotí činnost vlády, zdravotníků a hygieniků a jak vidí budoucí vývoj. ZDE
Krize ukázala, jak vypadá suverenita v praxi. Vinu ale schytá EU Kritika bude směřovat především na to, že „EU nic neudělala, proto je EU zbytečná“. Je to jakýsi „koronaparadox“, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše „diktát“ a „omezení suverenity“, píše psycholog a analytik ústavu STEM Nikola Hořejš. ZDE
Přežije EU pandemii? Historicky první virtuální debaty Knihovny Václava Havla se ve středu 6. května 2020 zúčastnili místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, poslanci Evropského parlamentu Michal Šimečka a Alexandr Vondra a ředitel analytického institutu STEM Martin Buchtík. Do moderátorského křesla v Klubu Knihovny Václava Havla usedl Michael Žantovský, ředitel Knihovny VH. ZDE
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
