Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů.

V rámci série otázek průzkumu uskutečněného bezprostředně po krajských volbách se STEM (podobně jako u předchozích krajských voleb) zajímal o základní spokojenost veřejnosti s výsledkem voleb. Svůj názor měli možnost vyjádřit jak ti, kteří se krajských voleb účastnili, tak ti, kteří k volbám nepřišli (z otázky byli vyloučeni pouze obyvatelé Prahy, kde se krajské volby nekonají).

Mírně nadpoloviční většina dotázaných (56 %) vyjádřila nespokojenost s výsledkem nedávných krajských voleb. Naopak spokojeny jsou více než dvě pětiny občanů (44 %).

V porovnání s předchozími volbami do krajských zastupitelstev je míra spokojenosti s letošními volbami nižší než v minulosti. Po krajských volbách v letech 2008 a 2012 byla zhruba třípětinová většina veřejnosti s výsledkem voleb spokojena. Letošní povolební situace tedy u části veřejnosti vyvolává rozpaky, nejistotu (oproti minulosti vysoký podíl „spíše nespokojených“).

Lidé, kteří považovali za důležité vyjádřit své preference v krajských volbách a přišli do volebních místností, jsou v názoru na výsledek voleb rozděleni, polovina je spokojena, polovina nikoliv. Analýza dat naznačuje, že častěji jsou s výsledky voleb spokojeni voliči hnutí ANO a KDU-ČSL. Nejméně spokojeni jsou voliči KSČM. Voliči ČSSD se v hodnocení rozdělují do dvou vyrovnaných táborů.

Mezi občany, kteří ke krajským volbám nepřišli, převažuje nespokojenost s jejich výsledky (64 %). U lidí, kteří k volbám nepřišli kvůli tomu, že jsou celkově politikou znechuceni, je míra nespokojenosti s výsledky voleb nejvyšší (81 %).

Vzhledem k nízkému počtu dotázaných v jednotlivých krajích můžeme pouze orientačně uvést, že mezi kraji nejsou zásadní rozdíly ve spokojenosti s výsledky voleb. Zjištěná data orientačně ukazují jen mírně vyšší spokojenost v kraji Vysočina, Jihomoravském, Pardubickém a Libereckém kraji, naopak nižší v Královehradeckém kraji.