Před deseti lety totiž občané nejčastěji vybírali nástup komunistů k moci v roce 1948 a těsně pak rok 1918.

Obdobím, kdy v novodobých dějinách projevili Češi nejvíc statečnosti, je podle třetiny občanů (33 %) protifašistický odboj. Naopak dobou, za kterou by se v novodobých dějinách měli Češi nejvíce stydět, jsou podle dvou pětin občanů (40 %) politické procesy 50. let.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 21. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 978 respondentů. Na
výzkumu pracovalo 219 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Rok končící na číslici osm má v historii československého státu určitou symboliku. Ve 20. století můžeme najít několik událostí, které velmi významně zasáhly do osudu naší země a v jejichž letopočtu je na konci právě osmička. Začneme-li chronologicky: 1918 – 1938 – 1948
– 1968. Které z událostí těchto letopočtů ovlivnily osud naší země nejvíce?

Česká veřejnost nejčastěji největší vliv připisuje roku 1918 a vzniku samostatného Československa (téměř dvě pětiny občanů – 38 %). Čtvrtina lidí (27 %) za nejzásadnější považuje únor 1948. Necelá pětina občanů (18 %) vyzdvihuje důležitost mnichovské zrady v roce 1938. Oproti těmto událostem považuje za důležité události roku 1968 (invazi a Pražské jaro) nižší podíl veřejnosti.