Před deseti lety totiž občané nejčastěji vybírali nástup komunistů k moci v roce 1948 a těsně pak rok 1918.
Obdobím, kdy v novodobých dějinách projevili Češi nejvíc statečnosti, je podle třetiny občanů (33 %) protifašistický odboj. Naopak dobou, za kterou by se v novodobých dějinách měli Češi nejvíce stydět, jsou podle dvou pětin občanů (40 %) politické procesy 50. let.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 21. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 978 respondentů. Na
výzkumu pracovalo 219 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
Rok končící na číslici osm má v historii československého státu určitou symboliku. Ve 20. století můžeme najít několik událostí, které velmi významně zasáhly do osudu naší země a v jejichž letopočtu je na konci právě osmička. Začneme-li chronologicky: 1918 – 1938 – 1948
– 1968. Které z událostí těchto letopočtů ovlivnily osud naší země nejvíce?
Česká veřejnost nejčastěji největší vliv připisuje roku 1918 a vzniku samostatného Československa (téměř dvě pětiny občanů – 38 %). Čtvrtina lidí (27 %) za nejzásadnější považuje únor 1948. Necelá pětina občanů (18 %) vyzdvihuje důležitost mnichovské zrady v roce 1938. Oproti těmto událostem považuje za důležité události roku 1968 (invazi a Pražské jaro) nižší podíl veřejnosti.
Hodnocení minulosti je ovlivněno věkem dotázaných, nikoliv ale tak výrazně, jak bychom možná čekali. Ve všech věkových skupinách nejčastěji lidé volí rok 1918 jako nejvýznamnější událost v novodobých dějinách naší země. Ovšem ve skupině lidí ve věku 45 až 59 let je velmi početná i skupina těch, kteří zdůrazňují důsledky nástupu komunistů k moci v roce 1948 na osud naší země, dále i těch, kteří z nabídky vybrali mnichovskou zradu (tady je zjištěný podíl stejný i ve skupině lidí starších 60 let).
Hodnocení minulosti je ale výrazně podmíněno politickou orientací dotázaných. Mezi pravicově orientovanými občany je více těch, kteří zdůrazňují dopad „Vítězného února“, než těch, kteří za nejdůležitější považují vznik samostatného Československa. Naopak levicově orientovaní jako událost druhou v pořadí (po roce 1918) volí mnichovskou dohodu.
Tazatelé STEM se také ptali občanů na to, ve kterých obdobích novodobých českých dějin se podle nich Češi zachovali nejstatečněji. Respondenti mohli vybírat ze sedmi možností pouze jedinou. Nejvíce lidí zvolilo jako dobu největší statečnosti protifašistický odboj. O respektu a úctě k odvaze tehdejší generace svědčí i druhé místo, které v pořadí „nejstatečnějších okamžiků českého národa“ přisoudili lidé mobilizaci československé armády v roce 1938. Dalším světlým obdobím novodobých českých dějin, kdy Češi projevili statečnost, je podle mínění veřejnosti sametová revoluce v roce 1989. Z porovnání výsledků letošního průzkumu s rokem 2008 nejsou patrné žádné výraznější rozdíly.
STEM v průzkumu vedle slavných okamžiků historie zjišťoval i názory veřejnosti na období novodobých dějin, za které by se Češi měli nejvíce stydět. Nejčastěji lidé z nabídky zvolili období politických procesů v 50. letech. S velkým odstupem následují kapitulace před nacisty, pak vývoj po listopadu 1989, únor 1948 a normalizace. Stejné výsledky přinesl i výzkum před deseti lety.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
