Pozvánku na jednání přijal bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, nyní poslanec Zemědělského výboru, poslanec Josef Kott, člen téhož výboru, a náměstek ministra pro lesní hospodářství Patrik Mlynář. Majitelé lesů chtějí, aby jim stát více pomáhal při zvládání kalamitních situací, jako je tomu například v Bavorsku, a zohlednil jejich potřeby při úpravě lesnické a myslivecké legislativy.
I v souvislosti s nařízením ministerstva o povinnosti likvidace nahodilých těžeb do konce března letošního roku upozorňovali účastníci valné hromady na nedostatek pracovních sil v lesnickém sektoru a žádali přítomné poslance i pana náměstka, aby umožnili a zjednodušili zaměstnávání zahraničních pracovníků na sezónní práce. Návrh bývalého ministra Jurečky posílit v tomto duchu zemědělský a lesnický sektor 15 000 takových pracovníků, byl minulou vládou okleštěn na pouhých 1500. Ta se veřejně prezentovala podporou venkova, nicméně její kroky, především pak zvýšení minimální mzdy a státní podpora směřovaná do jiných průmyslových odvětví, významně přispěly k odlivu pracovních sil z venkovského prostoru.
Informací o průběhu či spíše neprůběhu jednání o koncepci české myslivosti nepotěšil přítomné Tomáš Czernin. Ve svém vystoupení se také kriticky vyjádřil k návrhu novely zákona o myslivosti, který nereflektoval požadavky vlastníků lesů i sedláků na změnu minimální výměry vlastní honitby, setrvával na dosavadním způsobu plánování lovu, a tak i přes některé drobné změny k lepšímu nemohl naplnit deklarovaný záměr na snižování škod zvěří v lesních porostech. „Je snad myslivecká loby silnější než loby ekologistická?“, podivil se nad tím, jak malá pozornost ze strany obou zainteresovaných ministerstev je této otázce věnována v souvislosti s adaptací na klimatickou změnu, kdy jsou majitelé lesů nuceni k razantnější změně stávající dřevinné skladby, která však s sebou nese významné dopady do ekonomiky jejich lesních majetků. Marian Jurečka obhajoval tento postup šancemi na schválení návrhu ve sněmovně, který poprvé v historii přinášel i nové povinnosti zemědělcům. Návrh již nestihla minulá sněmovna projednat z důvodu parlamentních voleb, ale jak vyplynulo z další diskuse, bude do sněmovny znovu předložen a jednání o koncepci myslivosti budou obnovena. Téma bylo předmětem velké diskuse a valná hromada uložila představenstvu Komory, aby společně se SVOL usilovalo o změnu minimální výměry vlastní honitby.
Prioritou pro Komoru i SVOL bude prosazování platby na plochu, která by měla nahradit stávající administrativně náročný systém národních dotací a vlastníkům lesů poskytnout spravedlivou odměnu za poskytování mimoprodukčních funkcí. Ministerstvo zemědělství v prosinci loňského roku schválilo metodiku k ocenění těchto služeb a v letošním roce bude probíhat její ověřování v praxi. Odtud by již snad nemělo být daleko k hodnotám obecněji stanoveným a použitelným pro další jednání vlastníků lesů se státními orgány.
Komora soukromých lesů má 159 členů, jimž patří 147 000 hektarů lesů. Jejím novým předsedou byl zvolen Richard Podstatzký. Dosavadní předseda a senátor Tomáš Czernin se s odkazem na své vytížení už o tuto funkci neucházel. Komora je kolektivním členem SVOL, který má nyní 624 členů, hospodařících na více než 15 procentech výměry lesů v ČR. Nové vedení Komory bude dále prohlubovat spolupráci s církevními majetky a zahraničními organizacemi vlastníků lesů a společně se SVOL bude hájit oprávněné zájmy a vlastnická práva majitelů lesů při projednávání chystaných právních předpisů, zejména novely zákona o lesích a jeho vyhlášek s ohledem na systémové řešení kalamitní situace v r. 2018 a novely zákona o myslivosti.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
