Mezi důvody, proč starostové nechtějí mandát obhajovat, jednoznačně dominoval nárůst byrokracie a administrativy (36 %). „To je problém, na který poukazujeme dlouhodobě. Samosprávy nemají v legislativní radě vlády zastoupení, přitom právě ony musejí často aplikovat nové zákony,“ říká předseda SMS ČR Stanislav Polčák.

Druhým nejčastěji uváděným důvodem pro neobhajování mandátu starosty nebo jiného uvolněného postu byla vysoká odpovědnost až kriminalizace starostů, místostarostů a radních (24 %). Na tento problém upozornilo tento měsíc SMS ČR tiskovou zprávou, kterou reagovalo na zveřejnění analýzy Nejvyššího státního zastupitelství o trestních stíháních vedených proti představitelům samospráv. „Tlak na kriminalizaci volených zástupců je značný a vede k výraznému snížení kvality života, zhoršení rodinných vztahů či společenské dehonestaci.“ uvádí Polčák. „Z údajů Nejvyššího státního zastupitelství přitom vyplývá, že devět z deseti podaných trestních oznámení končí ve stadiu šetření. Zbylá desetina dovedená do stadia trestního řízení vede k různým formám odsuzujícího rozsudku ani ne v polovině případů.“