Jako první host přišel herec Jan Potměšil. Jan Kraus mu uvolnil místo za svým stolem a sám si sedl na pohovku. „Chceme dát najevo, že jsme bezbariérový pořad,“ prohlásil. Připomněli si okolnosti Potměšilova úrazu před pětadvaceti lety. „Tři měsíce jsem byl tehdy v hlubokém bezvědomí a nedávno jsem se dozvěděl, že mé tehdejší šance na přežití byly kolem 7 %,” přiznal Jan Potměšil. A Jan Kraus prohlásil, že herec je zářným příkladem pro ostatní vozíčkáře, jak se dá i s handicapem plnohodnotně žít – dál se věnuje herectví, sportuje, má rodinu.  „Vážím si každé vteřiny, jsem rád, že tu můžu být, probudit se, dělat věci, co mě těší, a snažit se být něco platný,“ řekl na to herec. Jan Kraus se herce například zeptal, kde má v Praze jako vozíčkář problém s dopravou. „Všude, ale já si říkám, že nikde. Pravda ale je, že za ta léta se to výrazně zlepšilo,“ řekl Jan Potměšil. Moderátor s hercem zmínili i kauzu reklamy pro Konto Bariéry, v níž si Jan Potměšil zahrál handicapovaného policistu, a která se dostala až k soudu. Pak se jej zeptal na inscenaci divadla Studio DVA Hlava v písku, v níž Jan Potměšil hraje mimo jiné s Ivanou Chýlkovou. „To je můj úděl, já se tu pořád jako blbej vyptávám nějakých chlapů, jak se jim hraje s mojí ženou,“ vtipkoval Jan Kraus.

Dalším hostem, který přijal pozvání do studia, byla Kristina Soukupová – jediná Češka, která získala doktorát na elitní katedře válečných studií v Londýně. Pracuje jako konzultantka v záležitostech obrany a bezpečnosti a vidí pod pokličku většiny armád světa. Jan Kraus ji představil jako doktorku války a zajímal se o to, jestli se vyzná například v obchodech se zbraněmi. „Já prodávám znalosti, to je největší byznys,“odpověděla Kristina.  Jan Kraus se například zeptal, co je tak obecně špatně s armádami. „Rozmýšlím, co vám na tuto otázku říct, protože nepřítel to ví, ale veřejnost se to dozvědět nesmí,“ odpověděla Kristina. Jana Krause také zajímalo, jestli Kristina, která hodně cestuje a pohybuje se především mezi muži, navíc vysokých vojenských hodností, nemá třeba problém v partnerských vztazích. „Snažím se nebrat si práci domů, ale partneři zkrátka někdy odcházejí, nedivím se jim, se mnou se nedá vydržet,“ smála se doktorka války. Poradila také Janu Krausovi, co dělat při teroristických útocích. „Schovat se pod stůl a dělat, že tam nejste.”